Vítejte na stránkách skupiny Lokální soběstačnost
Soběstačnost v časopisu 7.G 1/2019
- Podrobnosti
- Napsal dita
- Kategorie: Knihy
- Zobrazení: 419
VÍTE, ŽE EXISTUJE TÉMATICKÝ SPOLEČENSKO - EKOLOGICKÝ ČASOPIS
Zajímavé čtení - časopis Kompost
- Podrobnosti
- Napsal Jan Juráš
- Kategorie: Návody
- Zobrazení: 364
Máme pro vás březnové číslo časopisu Kompost. Dvacítka stran čtení se věnuje tématům vody (jak ji vracet zpět do krajiny), odpadům (jak jim předcházet) a stromům (mezi námi i těm vzdáleným). Dozvíte se také, jak bojovat se změnou klimatu prostřednictvím osobní angažovanosti nebo změny dopravního prostředku na cestě do práce.
Aktuální vydání našeho měsíčníku naleznete pod tímto odkazem: http://www.knih-st.cz/sites/default/files/kompost-03-19.pdf
Archiv doposud vydaných čísel pak zde: http://www.knih-st.cz/kompost
Seznam Základních sobích potřeb - aktualizace
- Podrobnosti
- Napsal Martina a František Vávrovi
- Kategorie: Alternativní ekonomické systémy
- Zobrazení: 410
Milí buďsobáci,
aktualizovala jsem seznam Základních sobích potřeb, po přihlášení do LETS jej uvidíte zde. Tímto bych Vás chtěla poprosit, zda byste si seznam pročetli a jste-li v některé kategorii přiřazeni chybně nebo naopak do některé kategorie budete chtít být přidání, napište mi prosím na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. a vše doplním.
S tímto souvisí i Vaše nabídky a poptávky, které si prosím projděte, neaktuální smažte a naopak máte-li něco nového k nabídnutí či poptání, nebojte se to přidat.
Jen tím, že budeme v LETS aktivní je možné výměnný systém udržet, rozvíjet a docílit tak větší společné soběstačnosti (a o tom v BuďSOBu jde přeci především).
moc děkuji za Vaší spolupráci a těším se na setkání, třeba ve středu v ČB
za Infernits Martina
Jak si vyrobit vařečku?
- Podrobnosti
- Napsal Martina a František Vávrovi
- Kategorie: Služby a řemesla
- Zobrazení: 1794
Setkání v Kaplici 17.11. v 18:00 na náměstí
- Podrobnosti
- Napsal dita
- Kategorie: Pozvánky
- Zobrazení: 594
Buď soběstačný ve svobodné a demokratické zemi.
Shodli jsme se, že by bylo hezké a letos bohužel i nanejvýš potřebné připomenout si , že je Den boje za svobodu a demokracii.
Proto vás i vaše děti zvu na klidné a přátelské setkání na náměstí v Kaplici v sobotu 17. listopadu 2018 v 18 hod.
Sejdeme se, popovídáme, zapálíme svíčky na kašně, popijeme něco teplého z termosek,... Akci je možné zakončit v kavárně, podle nálady.
S sebou:
svíčky (zavařovačky, kdyby foukalo), sirky, něco teplého na pití (hrnečky), něco k zakousnutí
Na viděnou se těší
Dita
Neplýtvejte potravinami – paběrkujte
- Podrobnosti
- Napsal Scirius
- Kategorie: Jídlo
- Zobrazení: 712
Neplýtvejte potravinami – paběrkujte
Každý z nás se určitě zamýšlí nad tím, jak v domácnosti zpracovat co největší procento z nakoupených potravin, tak aby nezbývalo a nic z toho co koupíte, nepřišlo na zmar.
Ale dá se jít ještě dál…
Jistě jste si v běžných obchodech všimli, že všechny mrkve vypadají stejně a každá kedlubna je jako druhá. A není to náhoda, existuje tlak na zemědělce, aby dodávali řetězcům jen tu zeleninu, která se bude líbit. Spousta zeleniny a to více jak 34% zůstává přímo na polích nebo ve skladech zemědělců.
A co my s tím si říkáte? Dá se to změnit…
Svět dostatku a veřejného blahobytu
- Podrobnosti
- Napsal Martina Filipová
- Kategorie: Filozofická zamyšlení
- Zobrazení: 721
Zaujala mě tato slova ze závěru článku George Monbiota, který nesmlouvavě líčí souvislosti našeho konzumního světa:
"Uvědomělá spotřeba, decoupling, udržitelný růst: to všechno jsou iluze, které mají ospravedlnit ekonomický model, jež nás hrozí přivést do pohromy... Potřebujeme jiný systém, ukotvený nikoli v ekonomických abstrakcích, ale v hmotné realitě. Právě podle té musíme znovu začít poměřovat, jak se nám daří. Potřebujeme vybudovat takový svět, ve kterém růst nebude zapotřebí – svět dostatku a veřejného blahobytu."
celý článek z Deníku Referendum: Všechno musí pryč! Bezuzdná spotřeba ničí svět
Ochrana žížal v Čechách
- Podrobnosti
- Napsal Komár
- Kategorie: Zvířata
- Zobrazení: 1776
Před nějakým časem jistý vysoce postavený politik řekl: „Když jsem, Richarde (míněn Richard Brabec), nejdříve četl o tvém projektu Dešťovka, domníval jsem se, že se jedná o nějaký další šílený projekt na ochranu žížal, pak jsem zjistil, že je to projekt na zachycení dešťové vody. Nic proti tomu, ať každý rodinný domek má plechový sud na zachycování dešťové vody, on už ho většinou stejně má, ale tímhle tenhle problém nezachráníme.“ Jak moudrá sova! Tedy pardon, slova. Je pravda, že projekt Dešťovka, dotující systémy na využívání dešťové vody, má spíše za cíl ušetřit pitnou vodu, kterou se běžně splachuje, zalévá a pere. Ne zadržovat vodu v krajině, jak se zmíněný politik nesprávně domnívá. Ale odpusťme mu to, neboť mnozí jiní by na jeho místě tento problém zcela ignorovali.
 projev_zemezivitelka.pdf | [ ] | Martin Měkota | 114 kB |
Něco o bydlení a topení
- Podrobnosti
- Napsal Frantisek Jaros
- Kategorie: Bydlení
- Zobrazení: 1024
Náš původní plán byl postavit si earthship (zeměloď) – soběstačný dům zakopaný pod zemí a vytápěný především okny, které pokrývají celou jižní stranu domu a tvoří velký skleník. Od původního plánu jsme ustoupili a rozhodli se kompletně opravit stávající domek.
Dům byl správně situován na jih, jen okna měl na sever. Bylo tedy nutné je dát na jižní stranu, přistavět zimní zahradu, dát novou krytinu na střechu, na severní stěnu umístit pouze větrací okýnka a pořádně dům zateplit, aby to byl dům nízkoenergetický.
Bezorbová zahrádka
- Podrobnosti
- Napsal Frantisek Jaros
- Kategorie: Zahrada
- Zobrazení: 918
Jak jsme zakládali bezorbovou zahrádku
Vyměnili jsme rytí, které narušuje strukturu půdy, za přírodnější cestu, kterou je mulčování. Půda je pak chráněna před erozí, drží vlhkost a odumírající kořínky přilákají žížaly a další pomocníky. Čím déle mulčujeme, tím je půda kypřejší a úrodnější. Je to o něco pomalejší, ale přirozený proces.
Když jsme se nastěhovali na samotu u lesa, nikde nebyly žádné ploty a pozemek byl úplně zarostlý. Okolí domu připomínalo spíš starý neudržovaný sad. Rostly tu stromy všeho druhu – ořešáky, višně, jabloně, švestky, osiky, břízy… Po předešlých obyvatelích se kromě vzrostlých stromů zachovala ještě pažitka, narcisky, rybízy a angrešty. Ve spodní části zahrádky (ze severu) jsme udělali vyvýšený záhon jako ochrannou bariéru spodního patra a nechali jabloně, švestky a hrušně, aby ji chránili před větrem a částečně vytvořili jedlý les – různá patra – zelenina / keře / stromy. Ostatní stromy jsme pokáceli, aby budoucí zahrádka dostala světlo, vznikla tak sluneční past (prostor osazený ze severu a otevřený na jih) a vytvořili se co nejlepší podmínky pro pěstování. Plot okolo zahrádky je z latěk, aby psi, zajíci ani srnky už neměli šanci se tam dostat.
Ten první rok to byl spíš pokus – omyl, jestli něco vyroste. O rostlinách a půdě jsme věděli málo. Díky ořešákům, byla půda kyselá a moc toho na ní nevyrostlo. Pořídili jsme pár knížek o permakultuře a organickém pěstování rostlin. Pak už se jen s přibývajícími zkušenostmi učili.
Začali jsme mulčovat kartony a slámou a stavět záhonky z kulatin bříz, kterých máme na pozemku hodně. Teď jako mulč používáme čerstvou trávu (ve slabší vrstvě) a částečně zetlelou, kterou sečeme v létě, necháme zaschnout, shrabeme, ale na záhon dáváme až na podzim, kdy semínka trávy ztrácí schopnost klíčit. Pro nás je to přírodnější volba a je to materiál z vlastních zdrojů. Vrstvu zetlelé trávy děláme vysokou asi 30 cm. Když jsme dali málo, plevel prorostl, když hodně, přilákalo to slimáky. Udělali jsme proto hromady kamení, které vytváří úkryty pro různé živočichy – ještěrky, slepýše – ti se živí slimáčími vejci.
Jestli je půda připravená poznáme podle toho, že jakýkoli plevel snadno vytrhneme. Někdy je dobře připravená jen část záhonu, tu použijeme na zeleninu a na zbytek dáme brambory, nebo opět zamulčujeme. Vedle některých rostlin pokládáme menší kusy dřeva (sukaté) a kameny – drží vlhkost, podporují půdní život, menší rostliny ochrání před silným sluncem nebo větrem.
Záhony máme větší (cca 2 klasické) a používáme prkna na chození po nich. I cestičky máme široké, aby bylo dostatek prostoru pro kolečko.
Když zakládáme nový záhon, začínáme s bramborami. Půda se mulčuje a ještě k tomu sklízíme. Zjistila jsem, že všechny hlízy brambor naklíčí, dokonce i ty nejmenší! Není žádná minimální velikost Záhon zamulčujeme na podzim, na jaře ho odkryjeme, vysázíme brambory, přidáme k nim kompost a z mulče vytvoříme hrůbky – drží si tak lépe vlhkost. Pak jen přidáváme trávu podle potřeby. Je lepší dát méně a přihazovat, než brambory přidusit a pak zase ubírat. Silná vrstva udusí všechen plevel.
Další rok je záhon připraven na osetí nebo osázení.
S pozdravem a přáním krásného dne.
Kavery a Seva
Farma Zion, Kakovice 12, Mirovice 398 04 TEL. 732 109 677
Srovnání anropocentrického a biocentrického přístupu ve včelařství
- Podrobnosti
- Napsal Komár
- Kategorie: Včely
- Zobrazení: 920
V příloze tohoto článku je moje někdejší SOP (samostatná odborná práce), kterou jsem završil dálkové studium učebního oboru "Včelař" na SOU v Blatné. Prezentace je velmi stručná verze s obrázky, SOP je naopak delší a pouze textová. Finální verzi jsem musel zkrátit, abych se vešel do požadovaného zozsahu max. 10 stran. Zde ale uvádím verzi nezkrácenou a ještě "neuhlazenou".
Tématem práce bylo "Péče o včelstvo v průběhu roku". Toto téma se mi podařilo "zdrcnout" na minimum a skutečným tématem práce je srovnání intenzivního a extenzivního včelařství v kontextu antropocentrismu a biocentrismu. Jedná se tedy hlavně o etiku a její průmět do reality provozu. Dnes bych některé technické detaily uvedl jinak, ale nechci nic přepisovat... Samozřejmě se nebráním diskuzi.
Na závěr bych chtěl požádat všechny, kdo tvrdí, že včely nejsou schopné přežít bez lidských zásahů, aby si prohlédli graf na konci pdf prezentace. Je v něm znázorněno časové období, kdy se včely vyskytovaly na zemi bez lidí (podle stáří nejstarší včely zalité v jantaru), jak dlouho je tu člověk (podle nejstarších kosterních pozůstatků), jak dlouho je na světě včelařství (nález úlů v Egyptě) a nakonec doba existence Českého Svazu Včelařů. Přiznám se bez mučení, že jsem data lehce zmanipuloval, když jsem včelařům přidal pár tisíc let existence (původně jen 6000 let), aby na ně vyšel alespoň jeden pixel ve sloupcovém grafu. ČSV má bohužel smůlu, nezbylo nic, co by počítač dokázal zobrazit.
 SOP_mmekota_nezkracena.odt | [ ] | Martin Měkota | 33 kB |
| SOP_mmekota_prezentace.pdf | [ ] | Martin Měkota | 483 kB |