• Jste zde:  
  • Titulní stránka

Naposledy přidané

Oblíbené (nejčtenější za posledního 1/2 roku)

Vítejte na stránkách skupiny Lokální soběstačnost

Podrobnosti
Kategorie: Pozvánky
Zobrazení: 5

Hnutí DUHA České Budějovice Vás zve na přírodovědnou vycházku podél Malše kolem Dolního Dvořiště.

Sraz v sobotu 26. června 2021, v 10 hodin na vlakovém nádraží v Rybníce.

Provázet nás bude odborný průvodce Robert Ouředník. Dozvíte se, co žije v Malši a v jejím okolí.

Povíme si také o perlorodce říční.  Podíváme se do přírodní památky a evropsky významné lokality Horní Malše.

Attachments:
Download this file (vycházka Malše 26.6.21.pdf)vycházka Malše 26.6.21.pdf[ ]Dita Měkotová690 kB

Podrobnosti
Kategorie: Pozvánky
Zobrazení: 21

Chtěli byste si zkusit sami ušít botky bosochodky? Botka Evka - botkaevka.cz  - (v LETSu jako "eva") nabízí kurzy šití balerínek či celoroček.

Co nás čeká:

Kůže přírodní barvy, připravení střihu na Vaši nohu, dírky na šití – kdy šídlo a kdy kleštičky, barvení kůže – přes 20 barev, které je možno tónovat od světlého po tmavý odstín, jak barvy prolnout, jak dozdobit –  jak použít průrazníky a raznice, šití pevným sedlářským stehem,  lepení plotny,  začištění okrajů.... nafocení botek a velká radost, že jste něco takového dokázali :)

Podrobnosti
Kategorie: Pozvánky
Zobrazení: 2

Krásné letní dny všem,
další z našich pravidelných setkání s výměnným obchodem se uskuteční tentokrát ve ČTVRTEK 10.6. od 17hod., opět u nás doma ve Skalách. Všechny rádi zase uvidíme, poklábosíme, povyměňujeme, případně přivítáme i soby z jiných koutů kraje či nováčky, kteří by se do BuďSobu rádi zapojili.

těšíme se
Martina a Franta - Infernits

Adresa - Skály 36, okr. Strakonice, Tel.: sedm dva jedna nula tři nula šest osm dva

Podrobnosti
Kategorie: Služby a řemesla
Zobrazení: 11

Naše spřátelená kavárna Fér Café v centru Českých Budějovic, kde můžete útratu zaplatit částečně v Sobech, hledá KUCHAŘE/kuchařku a brigádníka/brigádnici na PEČENÍ DORTŮ. Část odměny je možné vyplatit v Sobech, vše záleží na domluvě. Pokud kavárnu neznáte, koukněte na její web www.fercafe.net. Pro víc informací kontaktujte Lukáše Čeňka na čísle sedm dva čtyři 032 703.

Podrobnosti
Kategorie: Potraviny
Zobrazení: 36

Recepty ze smrkových výhonků nepatří k těm běžně publikovaným (nejznámější je u nás asi smrkový sirup nebo med), přesto se dají najít. Pro inspiraci: smrková majonéza, falešné kapary, smrkový nebo rebarborovo - smrkový džem, smrková sůl, smrkový cukr… Využít lze i starší větvičky spadlých stromů na čaj.

Podrobnosti
Kategorie: Lidé, spolky, organizace
Zobrazení: 46

Zdravím všechny BuďSobáky! Vaše aktivity sleduji zpovzdálí už několikátý rok, ale teprve letos jsem se odvážila zapojit se do aktivních výměn. Věřím, že lidé spojení prostřednictvím LETSu, jsou lidé s citlivým vztahem k Přírodě a vůbec matce Zemi. Vidím v tom velký význam pro budoucnost. Já sama se několikátým rokem aktivně zapojuji do ochrany přírody a to konkrétně do ochrany srnčat a dalších živočichů před sečením. Možná jste již o naší kampani Stop sečení srnčat slyšeli, před časem byla v domě U Beránka k podpisu naše petice směřovaná ministru zemědělství.

Jde o to, že se právě v téhle roční době rodí v přírodě spousta mláďat, která tráví první okamžiky, dny či týdny na loukách. Vzrostlá tráva kryje mláďata před případnými predátory. Systém, který fungoval po tisíciletí, narušil svou činností člověk... Již v květnu se totiž jako každý rok začne sekat tráva, a to je pro mnoho živočichů smrtelné. Nejvíce je tento zásah vidět na srnčatech, která často končí pod ostřím sekaček. Ztráty jsou odhadovány až na 60 000 posečených srnčat ročně... Rychlost dnešních strojů a šíře záběru nedává mnohdy ani vzrostlé zvěři šanci na útěk. Kromě srnčat jsou zasaženy životy zajíčků, bažantů, křepelek, koroptví, drobného ptactva, ale drobných savců, obojživelníků a mnoho druhů hmyzu. Ovšem vidět nešťastnou srnu, jak se po několik dní ráno i večer vrací na louku, kde měla své mládě, je srdceryvný zážitek...

Naše kampaň se prostřednictvím jednání s politiky snaží dosáhnout dotací na drony s termovizí pro myslivce a zemědělce, ale současná situace naše aktivity naprosto zbrzdila. Do toho se přidaly obrovské tlaky některých ochránců přírody na snížení stavů spárkaté zvěře, mezi něž srnčí patří. Zvěř se stala nepřítelem lesa, nepřítelem zemědělců a skoro to vypadá, že nemá nikde zastání, jako kdyby lidé neviděli, že do naší přírody prostě patří. A přitom se zrovna srnčí zvěř díky své teritorialitě vlastně nemůže opravdu přemnožit...

Pomocí médií se snažíme informovat veřejnost o ochraně zvěře před sečením a inspirovat k zapojení se do aktivní pomoci. Především se ale v době sečení spojujeme s myslivci a zemědělci, a organizujeme lokální skupiny dobrovolníků. Procházíme louky těsně před sečením, vyháníme a vynášíme zalehlá mláďata, někdy i snůšky vajec...

Díky veřejné sbírce se nám podařilo koupit pro naši zdejší lokální dron s termovizí, s nímž budeme zdarma pomáhat v takových náročných porostech jako je jetel. Aktuálně sbíráme prostředky na druhý dron. Věříme, že každý zachráněný život má smysl.

My, jako lidstvo, tak moc dlužíme téhle planetě. Svou aktivitou se jí snažím alespoň něco vracet. Kdyby Vás zajímalo více, vše najdete na našem webu www.stopsecenisrncat.cz . Tamtéž naleznete kontakty, kdyby jste se také chtěli zapojit ku pomoci. Šíření jakýchkoliv informací z našich stránek je velice vítáno!

Podrobnosti
Kategorie: Zdraví
Zobrazení: 55

Je to už pár let, když mne jeden Buďsobák seznámil s Čagou. První seznámení proběhlo nenápadně, ale čím déle se s Čagou známe, tím je mi dražší. Od té doby mne na tento vzácný dar naší přírody upozornilo pár dalších lidí a jiné přátele směřující k soběstačnosti jsem s ní zase obeznámila já. Při toulkách krajinou mne často znenadání překvapí na nečekaném místě. V zimě zahřeje a posilní. V létě pomůže rozdělat oheň.

Ještě chvilku vás budu napínat. Nedávno jsem četla o hledačích ženšenu z dob průzkumných výprav kapitána Arseňjeva a jeho domorodého přítele Děrsu Uzaly do východosibiřské tajgy na počátku 20.století. Ženšen,  vzácná léčivá rostlina, se těšila vždy veliké úctě a kdo ji našel, nejdříve padl na zem, aby se jí poklonil. Dnes není v naší společnosti  zvykem se někomu klanět, tím méně rostlinám. Na ženšen jsou plantáže a místo poklon v očích točící se dolárky. Stále silněji ale cítím, jak moc nám právě elementární úcta před všemi přírodními bytostmi, třeba rostlinami, chybí…

Attachments:
Download this file (CHAGA_Rezavec_schikmy (1).pdf)CHAGA_Rezavec_schikmy (1).pdf[ ]Dita Měkotová253 kB

Podrobnosti
Kategorie: Jídlo
Zobrazení: 53

Možná něktěří z vás zaznamenali, že se Trvalé Pytliště (bezobalový obchod v Českých Budějovicích) málem zavřelo. Naštěstí to ale dopadlo jinak a jenom změnilo majitele. Funguje tedy dál a je otevřené ve všední dny od 10 do 18 a nově i v sobotu od 9 do 12 hodin (pokud se chcete vyvarovat situace, kdy by bylo náhodou zavřeno, pro jistotu zkontrolujte facebookové stránky Pytliště).

Dobrou zprávou je také to, že v Pytlišti zůstává výměnná truhla. Prosím tedy ty, kteří mají zájem umístit do ní svou nabídku, aby tak udělali. Pokud by někdo další chtěl tímhle způsobem nabízet své věci ostatním, dejte mi prosím vědět.

Jaru a slunci zdar a brzy snad na viděnou!

Zuzka

Podrobnosti
Kategorie: Lidé, spolky, organizace
Zobrazení: 103

Možná jste také v televizi, nebo jinde v médiích, zaslechli, že naše vláda se chystá vysázet deset milionů stromů. Dokonce se na plakátech jisté politické strany objevila čísla s již vysázeným počtem stromů. Nic proti. Když jsem o tom slyšel poprvé, bylo to přímo z úst Andreje Babiše. Viz. video níže.

https://www.youtube.com/watch?v=ZnhZMoHJQdA

"Ale my v Čechách máme rádi přírodu. Máme obrovský program na vodu. My chceme zasadit deset milionů listnáčů. Kůrovec nám žere lesy. My chceme znovu motýle. A ty včely mají rády tu řepku. Můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají. Je to pravda. Jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě."

Mimochodem, za tento výrok A. B. obdržel anticenu Zelená perla. K tématu včel jsem se už vyjadřoval v článku Včely mají řepku rády.

I když jsem měl už na začátku důvodné podezření, že jde o tzv. greenwashing, říkal jsem si, že všechno špatné je pro něco dobré, a jestli si náš pan premiér chce zlepšit reputaci v očích ekologicky smýšlející veřejnosti sázením stromů, zůstanou po něm kromě jiného ...stromy. Což nemůže uškodit. Zejména ve spojení s následující větou "Kůrovec nám žere lesy.", by to vypadalo jako obrat v českém lesnictví s podporou politických špiček. Zaradoval jsem se, ale rozhodl jsem se zjistit podrobnosti. Zde jsou:

 

Kdo tedy vysazuje deset milionů stromů?

Podle všeho jde o program Sázíme budoucnost, který vyhlásila Nadace partnerství. Tuto bohulibou iniciativu nelze než doporučit vaší pozornosti, pokud o ní ještě nevíte. Stromy sázejí dobrovolníci. Sázíme budoucnost je akce, která zajišťuje v podstatě všechno ostatní: pomůže s organizací, poskytne prostředky na nákup stromů, jejich oplocení, údržbu v prvních letech a také na propagaci akce. Na webu najdete podrobné návody jak sázet které stromy, kdy atd. Možné je sázet solitéry, aleje, sady, větrolamy... Informace najdete i o legislativě - kde se může sázet, jak je to se sázením na cizích a veřejných pozemcích... A teď to hlavní. Na tuto akci "vyčlenilo" ministerstvo životního prostředí 100 milionů korun. Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti později dalších 100 milionů přidalo. Kromě toho na akci přispívá řada partnerů, viz. seznam a webu.

 

Rekapitulace:

1) Stromy se vysazují mimo lesní pozemky. Tzn. s kůrovcem nemají co dělat. Mysleme si, že větu o kůrovci zařadil A. B. náhodně. Jeho výrok byl přirovnáván k dadaistické básni, což by tuto tezi podporovalo.

2) 200 milionů korun : 10 miliony stromů = 20 korun na jeden strom. Na nákup sazenice, oplocení, kůlů, několikaletou údržbu a propagaci akce to není mnoho.

3) Sázejí dobrovolníci, bezplatně.

4) Snažil jsem se mezi sponzory najít nějaký Babišův podnik (včetně těch, které jako nevlastní). Pokud jsem ho přehlédl, tak se omlouvám, ale žádný jsem tam nenašel.

5) Lídr politické strany pro ČB, který byl na plakátě vyobrazen s číslem vysázených stromů na můj dotaz, k jaké konkrétní akci se ono číslo vztahuje, zatím neodpověděl.

 

Závěr

Až někdy půjdete kolem skupinky lidí sázejících strom, zkuste jim přispět dvackou (ze společné kapsy), vyfotit se s vykopanou dírou a stromkem a všude pak tvrďte, že jste strom zasadili vy, nezapomeňte fotku všude vylepit. Když budete mít štěstí, tak třeba ani nedostanete přes držku.

Závěrem bych chtěl ocitovat text z knihy Muž, který sázel stromy, který se podle mě k tématu dobře hodí:

Má-li charakter člověka prozradit své skutečně výjimečné kvality, musíme mít to štěstí moci pozorovat jeho konání po dlouhou řadu let. Pokud je tato jeho činnost prostá všeho sobectví, je-li myšlenka, která ji vede, bezpříkladně velkomyslná, je-li naprosto zřejmé, že se nikde nepídila po odměně, a že navíc zanechala na světě viditelné známky, pak ovšem stojíme, bez možnosti mýlky, před nezapomenutelným charakterem.

 

Předem děkuji za připomínky, doplnění informací i kritiku. mmekota(kyselaryba)gmail.com

P. S. : My (já) jsme tam dali ten obrázek v rámci aktivity kterou podporujeme. Ano, to my (já) jsme vyčlenili soby na toto zkrášlení našeho webu.

P. P. S.: Autorem obrázku je Ester Infernitsová a já jí za to moc děkuju. 

Podrobnosti
Kategorie: Lidé, spolky, organizace
Zobrazení: 115

Milí buďsobí rodiče malých dětí,
nejste-li příliš daleko od Českého Krumlova, možná vás bude zajímat potěšující zpráva, že v překrásném prostředí Vyšenských kopců - pod Kletí a nad Krumlovem - se od března rozbíhá projekt Vyšník. Daniela Virágová tu otevírá školku s prvky lesní a Montessori pedagogiky a následně se zde formuje i "domškolácká" skupina pro max. 10 dětí. Základní info od Daniely i potřebné kontakty na ni jsou níže, v případě zájmu se jí určitě ozvěte.

Vyšník hledá děti a prima průvodce!

Otevíráme školku pro 12 dětí a domškoláckou skupinu pro 10 dětí.

Věk - školka 2,5 - 6 let, škola 6 - 11 let, zatím nabíráme jen do 9 let

Kde: okraj starého Vyšného - Český Krumlov, Vyšenské kopce

Jak: zděné zázemí i učení se v přírodě

Co: prvky Montessori a Lesní pedagogiky,rodinné prostředí, respektující přístup, legrace a prima společenství

Kdy: start školka - jaro 2021, starší děti - příměstské letní tábory, září 2021

První zájemci dostanou slevu na školkovném!

Také tímto oslovuji fundované zájemce o průvodcovství dětí, hlavně pro školáckou skupinu. Jednu zájemkyni už máme - pedagožka, bioložka. Možné i částečné zapojení někoho z rodičů.

Děkuji za pozornost a prosím o šíření dále!

Daniela Virágová, tel. 736 246 579
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. | https://www.facebook.com/VysnikDS

 

Podrobnosti
Kategorie: Pozvánky
Zobrazení: 139

Naši předci neznali možnosti průmyslového skladování ovoce. Přesto si sami dokázali po většinu roku zajistit jeho přísun. Měli na svých zahradách a v sadech směs ovocných stromů, která jim zajistila čerstvé ovoce v létě a na podzim, v zimě a na jaře baštili zimní druhy ze svého sklípku. Sušili, vařili i jinak ovoce zpracovávali, uměli ho uskladnit. Věděli, na co který druh nejlépe použít a kdy. A my? Z vlastní zkušenosti těch, kteří se usídlili v opuštěné sudetské vsi se všude rozesetými ovocnými mohykány musím přiznat, že o tom, jak být ovocně soběstační, víme žalostně málo. Toulám se po podzimní hodonické krajině. Zkouším ochutnávat drobné plody, které se ještě urodily na stromech, vysázených místními německými obyvateli před válkou a hloubám... je jablko tak kyselé proto, že je ta jabloň stará? Nebo je to druh, který se hodí k jídlu až v zimě, po uskladnění? Zmizí trpkost malých hruštiček vařením na povidla? Nebo se celé suší a melou na prachandu? Kdo mi to poví, když místní sadaři a hospodyňky jsou nenávratně pryč? A budeme mít čas si na to přijít sami, když staré stromy už skoro neplodí a ve velkém usychají?

Pokoušíme se tedy místní, jistě ne náhodnou směs starých odrůd ovocných stromů udržet v Hodonicích u Malont při životě. Co to obnáší? Mapujeme staré ovocné stromy a jejich stav, průběžně se pokoušíme určit jednotlivé odrůdy jabloní a hrušní, pořádáme každoroční zimní prořezávky jejich prosychajících korun, jarní řezy a roubování dožívajících stromů na malé podnože, slunovratové a podzimní kosení genofondového sadu, letní očkování a podzimní sázení mladých stromků. Je to hodně práce v terénu a sami na ní nestačíme. Naštěstí nám přijíždějí pomoci Buďsobáci i další lidé, kteří v tom vidí smysl. Některé akce jsou již tradicí...

Uživatel

Kalendář

Tento web využívá pro svoji funkci cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte. Další informace a pravidla jsou uvedeny zde. Informace o ochraně osobních údajů jsou uvedeny zde.

Provozovatel systému ani redakce nenese žádnou zodpovědnost za články, obsah článků, komentářů ke článkům a diskuse ve Fóru, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce či provozovatele.
Odpovědnost za obsah příspěvků nesou vždy jejich autoři. 

 

Více informací