Netrapme Babiše s Češtinou

aneb

včely mají řepku rády

 

Nedávno Andrej Babiš pronesl slova "...chceme zase motýle..." a stal se pak terčem posměchu mnoha vtipálků. Pravda, některé komentáře a fotomontáže byly velmi vtipné. Vesměs si autoři stříleli z Babišovy nesprávné výslovnosti. Nechápu proč. Nevím, kolik jazyků Andrej Babiš ovládá. Zcela jistě mluví slovensky, s Češtinou to tak zlé zase není. Předpokládám, že se ve škole učil rusky, dá se očekávat, že se dorozumí anglicky a zcela určitě mluví plynně francouzsky. Zajímalo by mě, kolik z těch , kdo si z něj střílejí umí alespoň slovensky.

Viděl jsem na internetu několikavteřinový útržek videa, kde se stihl vyjádřit k problému kůrovce, zmínil motýle a konstatoval, že včely mají rády řepku. Téměř každé slovo mě zvedlo ze židle.

Zejména, když konstatoval, že včely mají řepku rády, na rozdíl od toho, co tvrdí novináři.

 

Včely mají řepku rády

 

Ano, je to pravda, včely mají rády řepku. To je právě ten problém. Bývaly lepší časy, ale řepka je dnes jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných plodin, mimo jiné i proto, že se pěstuje na bionaftu a ne jako potravina. Postřik pesticidy se řídí určitými pravidly. Především by se měly aplikovat v době, kdy včely nelétají, tedy v noci. Postřik by se měl ukončit několik hodin před začátkem letové aktivity včel. V době kvetení řepky je už noc poměrně krátká, takže se doba, kdy je možné porost postříkat zdrcne asi na tři hodiny. A tak se nedivme, že se tato pravidla moc nedodržují.

V příloze tohoto článku je moje někdejší SOP (samostatná odborná práce), kterou jsem završil dálkové studium učebního oboru "Včelař" na SOU v Blatné. Prezentace je velmi stručná verze s obrázky, SOP je naopak delší a pouze textová. Finální verzi jsem musel zkrátit, abych se vešel do požadovaného zozsahu max. 10 stran. Zde ale uvádím verzi nezkrácenou a ještě "neuhlazenou".

Tématem práce bylo "Péče o včelstvo v průběhu roku". Toto téma se mi podařilo "zdrcnout" na minimum a skutečným tématem práce je srovnání intenzivního a extenzivního včelařství v kontextu antropocentrismu a biocentrismu. Jedná se tedy hlavně o etiku a její průmět do reality provozu. Dnes bych některé technické detaily uvedl jinak, ale nechci nic přepisovat... Samozřejmě se nebráním diskuzi.

Na závěr bych chtěl požádat všechny, kdo tvrdí, že včely nejsou schopné přežít bez lidských zásahů, aby si prohlédli graf na konci pdf prezentace. Je v něm znázorněno časové období, kdy se včely vyskytovaly na zemi bez lidí (podle stáří nejstarší včely zalité v jantaru), jak dlouho je tu člověk (podle nejstarších kosterních pozůstatků), jak dlouho je na světě včelařství (nález úlů v Egyptě) a nakonec doba existence Českého Svazu Včelařů. Přiznám se bez mučení, že jsem data lehce zmanipuloval, když jsem včelařům přidal pár tisíc let existence (původně jen 6000 let), aby na ně vyšel alespoň jeden pixel ve sloupcovém grafu. ČSV má bohužel smůlu, nezbylo nic, co by počítač dokázal zobrazit.

Attachments:
Download this file (SOP_mmekota_nezkracena.odt)SOP_mmekota_nezkracena.odt[ ]Martin Měkota33 kB
Download this file (SOP_mmekota_prezentace.pdf)SOP_mmekota_prezentace.pdf[ ]Martin Měkota483 kB

V posledních letech se stále více mluví o velkých úhynech včel, syndromu mizení včelstev, hrozby se množí. Při tom, podíváme-li se na věc s patřičným odstupem, společný prvek, který s úhyny souvisí je jen jeden. Z blízka však vidíme hlavní fragmenty:

Tento web využívá pro svoji funkci cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte. Další informace a pravidla jsou uvedeny zde. Informace o ochraně osobních údajů jsou uvedeny zde.

Provozovatel systému ani redakce nenese žádnou zodpovědnost za články, obsah článků, komentářů ke článkům a diskuse ve Fóru, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce či provozovatele.
Odpovědnost za obsah příspěvků nesou vždy jejich autoři.