Milí buďsobáci, 19.1. se slaví staroslovanský svátek vody Vodokres.

Název Vodokres (Vodní kříž) představuje oživení vody ohnivou sluneční silou. Slovo Kres znamená posvátný oheň ze Svarogovi výhně. Voda se stává zdrojem energie, která dokáže léčit a dodat sílu. V tento den se nebeský oheň rozlévá do vod Země a dává jim výjimečné vlastnosti.

V lednu je Země nejblíže Slunci a její rychlost je v tomto bodu maximální. Voda se 19.1. stává strukturovanou a přenáší pozitivní energii a informace, to samé platí pro sníh a prý i kohoutkovou vodu. Změní se kyselost vody, získá sladkou chuť, její pH by se mělo být 8,4-10,5. Tato voda se používala k léčbě nemocí, bylo zvykem přát si „buď zdráv jako voda“. Voda nabraná v tento den si uchovává svoje vlastnosti velice dlouho a nekazí se.

Staří Slované slavili svátek u vodní plochy, kde vysekali do ledu díru ve tvaru osmicípé hvězdy. Ženy okolí díry zdobily barevnými látkami, do vysekané díry  se házely dary jako obilí a chléb. Poté se do vody ponořovali aby se očistili a získali její sílu. Večer před Vodokresem se pokládá příznivý pro věštění. Podle přesvědčení starých Slovanů se noc před svátkem (blíže úsvitu) otevírá obloha. O cokoli s vírou v srdci v modlitbě poprosíte, to se vám splní.

Profesor Voeikov z Moskevské státní univerzity říká, že z dlouhodobých pozorování vyplývá, že každoročně 18.-19.1. na Zemi dopadají intenzivní neutronové toky. Jejich síla je až 200 krát silnější než jindy. To by mělo vodu strukturovat a je to důvod proč se voda nekazí. Loni jsem si nabrala vodu ze studánky a musím potvrdit, že se nezkazila. Vypila jsem ji někdy v létě a i v bytě, v poměrně teplém prostředí, vydržela. Hodnotu pH jsem neměřila, to zkusím letos. Takže kdo má zájem o “živou vodu“, ať vyrazí 19.1. ke studánce. Kdo bude mít odvahu, ať se i ponoří.

Buďte zdrávi jako voda
Lenka z Katovic

Milí přátelé,
dostal se mi do rukou odkaz na video s RNDR. Ladislavem Mikou s názvem Nech půdu žít.
Je v něm krásně vysvětlena důležitost mikroorganismů v půdě a potřeba doplňování zeleně do krajiny jako ostrovů, u kterých se tyto mohou šířit do okolí. Myslím, že by se mezi námi našlo vícero lidí, které by to zaujalo stejně jako mě.
 
S pozdravem
František Langmajer
 

Je to už pár let, když mne jeden Buďsobák seznámil s Čagou. První seznámení proběhlo nenápadně, ale čím déle se s Čagou známe, tím je mi dražší. Od té doby mne na tento vzácný dar naší přírody upozornilo pár dalších lidí a jiné přátele směřující k soběstačnosti jsem s ní zase obeznámila já. Při toulkách krajinou mne často znenadání překvapí na nečekaném místě. V zimě zahřeje a posilní. V létě pomůže rozdělat oheň.

Attachments:
Download this file (CHAGA_Rezavec_schikmy (1).pdf)CHAGA_Rezavec_schikmy (1).pdf[ ]Dita Měkotová253 kB

Na internetu koluje ohromné množství dezinformací o stravě.

Dokonce i profesionálové často řeknou věci, které jsou v rozporu se selským rozumem a nemají žádný vědecký podklad.

Například když radí lidem, aby místo másla používali v továrně vyrobený margarín…

 

Celý přeložený článek si přečtete tady: Máslo vs. margarín

Přerušovaný půst se v poslední době stal velmi populárním.

Jedná se o stravovací návyk, kdy střídáte mezi obdobími půstu a obvyklého stravování.

Nicméně toto téma obklopuje řada různých mýtů.

Tento článek odhalí 11 nejčastějších mýtů o půstu, svačení a nutnosti jíst často malé porce.

Celý článek si přečtete tady: http://adolfjana.cz/cs/clanky/11-mytu-o-pustu-a-nutnosti-jist-casto-a-male-porce

Tento web využívá pro svoji funkci cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte. Další informace a pravidla jsou uvedeny zde. Informace o ochraně osobních údajů jsou uvedeny zde.

Provozovatel systému ani redakce nenese žádnou zodpovědnost za články, obsah článků, komentářů ke článkům a diskuse ve Fóru, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce či provozovatele.
Odpovědnost za obsah příspěvků nesou vždy jejich autoři.