Snad kdysi opravdu žil. Kdo ví? Já ne. Nezbývá než věřit, nebo nevěřit. (přesněji věřit, nebo věřit že ne) Jeho příběh byl už tolikrát převyprávěn, že už stejně nikdo neví, co je pravda. Tím spíš se neobávám přidat vlastní verzi.
Možná byl obyčejný člověk - jako my všichni. Možná byl syn boží - jako my všichni. Čím byl zvláštní? Tím, co říkal. Co říkal? To už se vesměs zapomnělo. Tím spíš se neobávám přidat vlastní verzi. A jak na to, co říkal, přišel? Myslím si, že prostým pozorováním všeho kolem. Jednou za čas se prostě vyskytne jedinec, který nevidí to, co si ostatní myslí, že má vidět, ale pravdu. Pro nedostatek výstižnějších výrazů a pro to, že jména jsou vedlejší, říkám mu prostě ON.
ON chodil světem a mluvil s lidmi. Říkal všem to samé. To, co zjistil prostým pozorováním. To na první pohled patrné, co zjevně uniklo pozornosti všech ostatních. Totiž, že na světě neexistuje nic jiného než MY. A že nemá smysl věnovat pozornost čemukoliv jinému. A že se všechny problémy lidí vyřeší, až zmizí všechny zbytečné pojmy, jako například ONI, JÁ a dokonce i na první pohled docela sympatické TY. Brzy se ukázalo, že tuto jednoduchou pravdu nevidí všichni zdaleka tak jasně. Někteří dělali že neslyší, nebo že nechápou a svedli hovor na počasí nebo na politiku. To jsou obvyklá témata, když se s někým nechcete domluvit. Jiní se rozčilovali, co že je to za nesmysl. Další zase moudře kývali a říkali, že si toho už dávno také všimli. Ale nechovali se podle toho. Nikdo se podle toho nechoval. Jen ON. Ale ani názorný příklad nezabral. Lidé se hašteřili, hádali, prali, okrádali, pomlouvali, nenechávali jeden druhého v klidu žít. A nejlépe všechno dohromady. A taky válčili. Stříleli, propichovali, trávili a leptali, stínali, věšeli a křižovali jiné lidi. A to všechno proto, že je vyřadili z kategorie MY a zařadili do kategorie ONI. Protože ONI nejsou MY. ONI jsou hloupí, zlí, neslušní, zvrhlí, a nebezpeční. ONI jsou vychytralí, povýšení lstiví a vůbec v lecčem jiní než MY. Proto do MY nepatří.
ON se ale nevzdával. Trpělivě vysvětloval a šel příkladem. A šel světem. Po čase přece našel pár lidiček, kteří to sice nepochopili, ale byli ochotni tomu uvěřit a šířit to dál. Občas z nich, bohužel, vypadla nějaká blbost, ze které bylo vidět, že celé věci tak úplně nerozumí. Říkali třeba:
"Jasně, MY. A nic jiného než MY neexistuje, že. Žádné ONI a tak podobně. Z toho plynou všechny potíže, když někdo vytváří takové fiktivní a ve skutečnosti neexistující a veskrze teoretické entity typu ONI. Nebo když někdo vykopne někoho z MY. To se přece nedělá. To se pak nedá na Zemi žít v klidu. ... ale poslyš, ONI tohle asi nikdy nedokážou pochopit, nemyslíš? Budou v tom hledat nějakou levárnu a nedopadne to dobře. Znáš je, jak jsou hloupí. A taky zlí. A mimo jiné také neslušní, zvrhlí a nebezpeční. Ale zároveň, pozor na ně, jsou vychytralí, povýšení a lstiví a vůbec."
"Žádné ONI! I ONI jsou MY, takže žádné ONI ve skutečnosti neexistuje. Kolikrát to ještě budu vysvětlovat? Zpátky do školy a procvičovat podmnožiny."
Ale s vysvětlováním byl brzy konec. ONI se totiž domákli, že ti druzí ONI kují nějaké pikle. Sice věděli, že tamti ONI jsou docela hloupí, ale protože tamti ONI byli v jejich představách také zlí, neslušní a zvrhlí, mohli být tím pádem i nebezpeční. Zejména ON, který se jevil jako jejich vůdce. Dalo se očekávat, že bude vychytralý, to ano. A jistě také jako vůdce náležitě povýšený. A nepochybně i lstivý (v některých ne zcela přesných překladech do češtiny také záludný). A tak ho drapli a bez cavyků ho přitloukli na dřevěný kříž.
"Teda chlapi, tohle od vás nebylo hezký!", řekl, jak nejslušněji byl v dané chvíli schopen. Vidíte to sebeovládání? "To ste fakt nemuseli tohleto..."
"Ale museli. Ty by si jim natlačil do hlav bludy o nás a ONI by se proti nám vzbouřili."
"Ale to je omyl. Nesmysl!", bránil se ON. "Naopak. Vysvětluji lidem, že mají zrušit slovo ONI. Až vám přestanou říkat ONI a vy jim, až pochopí, že i VY jste také MY, nemusí se nikdo bát žádné vzpoury, nebo čeho. Proti čemu by se potom bouřili?"
"...na tom něco je...", drbali se na bradě ONI. Ale jen chvilku. "Jenže ONI něco takového nikdy nepochopí! Jsou přece tak hloupí. A zlí a neslušní a přímo zvrhlí, ty naivko. Pravdoláskaři jeden. Sluníčkáři pitomej!" Potom se otočili a měli se k odchodu. Konec konců už jim padla a vytahovat v přesčase takhle velký hřebíky...
"Počkejte!", volal ON. "Jak dlouho mě tu chcete nechat takhle přitlučeného?"
"Dlouho, velmi dlouho.", pochechtávali se ONI. "Budeš tam viset tak dlouho, dokud se nesplní tvůj sen. Dokud lidé nevyprázdní skupinu ONI a nezbude jen MY. To si počkáš."
"Počkám", slíbil. "Stejně jsem už udělal co se dalo, tak teď můžu zase pro změnu čekat a nechat to na ostatních. Ale upletli jste si na sebe i na mě bič. To MY totiž není nějaký můj výmysl. Bez všeobjímajícího MY nikdy nebudou lidé šťastní. Až se do MY dostane i ten poslední človíček, poslední breberka, poslední šutr, poslední kousek vesmíru, čeká nás všechny ráj. Ale dokud ne, budeme všichni trpět. Vydržím to. Budeme společně čekat. Já tady na tom kříži a vy kde chcete. Ale běda ať nezapomenete, co vás může spasit. To by byl s námi ... no konec zrovna ne, spíš strašlivý bezkonec. Ten kříž vám to může připomínat, je to primitivní symbol, ten se v dějinách hned tak neztratí. Jen udržet, co vám má připomenout, to bude horší."
A čeká. Čeká, až ho vykoupíme. Abychom na něj nezapomněli, visí na kdejakém prostranství, po kuchyních babiček, nad postelemi, v lukách. Od doby, co jsme ho přitloukli na kříž, pro nás ani nic jiného dělat nemůže. Čeká už tisíce let a jak to vypadá, ještě bude čekat dlouho. Možná i na věky. Kdo ví? Já ne. Dokud si někdo bude pamatovat, proč tam pořád visí, má nějakou šanci. A vlastně co to povídám, tu šanci máme MY.
Jeho poslední slova:
"Není žádné ONI. Nejsou ONI Římané, ani ONI Židé. Ani ONI mohamedáni, ani mouřeníni. Ani ONI matematici, ani ONI sluníčkáři, ani ONI Číňané, ani ONY ženy, ani ONI homsexuálové, ani ONI náckové, ani ONY rostliny ani ONY nerosty.... Jen MY. Domluvi jsem.", řekl ON.
OFF.
P.S.: Hledá se autor ilustrace k tomuto a dalším článkům.
Některé další autorovy články: