...aneb co nás učí virus

V první řadě se vám, přátelé, musím omluvit, že i já přicházím se svou troškou do mediálního mlýna. Odevšad se na nás řítí informace o současné situaci kolem viru covid-19 a vším, co s tím souvisí. Člověk toho všeho má chvílemi až po krk. Jenomže to, co se kolem nás děje, otevřelo témata, která prostě nejde ignorovat. Témata, která ve své sociální bublině řešíme už nějakou dobu a kdekdo nás má za blázny. No a najednou... asi nejsem jediný, kdo události poslední doby nevidí tak tragicky jako hygienici a ekonomové. Chtěl bych proto formulovat některá POZITIVA, KTERÁ PANDEMIE PŘINESLA, nebo by mohla přinést. To negativní se naopak pokusím vynechat. Prostě jednou rezignuji na vyváženost.

 

SOBĚSTAČNOST už není sprosté slovo. Fakt! Před nějakým časem jsem na sletu LETSů nadhodil téma "Soběstačnost jako politické téma". Mám totiž pocit, že něco tak zásadního a důležitého by se mělo občas zmínit v médiích, a měli by jí argumentovat politici, měla by být zanesena v zákonech. V main(mine?)streamových médiích jsem to slovo neslyšel snad nikdy. Až minulý týden. V hlavních zprávách v rádiu. Zemědělci váhají, jestli sázet zeleninu, protože chybí pracovníci ze zahraničí. Nejsme soběstační (poprvé) a nemá kdo sázet, okopávat a sklízet. Tedy, ne, že by nebyli lidé. Ti, kteří jezdili zase od nás do zahraničí, jsou teď bez práce. Jenomže platy pro Čechy v Rakousku jsou poněkud jiné, než platy pro Ukrajince v Česku. Takže než někdo z Čechů tou prací vezme za vděk, bude pozdě. Sázet se musí teď. Ale i pracovníky z Čech je potřeba někde ubytovat a to teď nejde. A protože podobná situace není jen u nás, může se stát, že nezasejí ani jinde a nebude odkud zeleninu dovézt. Ve výrobě zeleniny (a většiny ostatních potravin) jako stát nejsme soběstační (podruhé), pokud neprohlásíme řepku za zeleninu. Proto sázejme my, kteří soběstační být chceme. Právě teď se totiž můžeme v očích okolí změnit z partičky podivínů na lidi, kteří (už nějakou dobu) vědí, co dělají.

O potravinové soběstačnosti v souvislosti s koronavirem (o tom, že letos bude dobré osít vlastní záhonky) už v únoru zajímavě mluvil v krátkém videu Antonín Baudyš:

https://www.youtube.com/watch?v=nrSnv2UFV4Q 

           

GLOBALIZACE. Jedni ji vzývají, druzí nenávidí. Přitom je to s ní jako s ohněm - špatný pán a dobrý sluha. Už delší dobu mám určitou vizi o tom, jak by mohlo fungovat řízení (čehokoliv od automatické linky, přes energetiku, až po stát a ekonomiku). Svět už nějakou dobu (pár set let) směřuje k centralizovanému řízení. V mnoha oborech. Je to efektivní, tak proto. Je to efektivní, pokud centrální řízení perfektně funguje. Pokud nefunguje, tak nefunguje nic. Kritici tohoto systému naopak protěžují decentralizaci. Menší soběstačné celky. Když se něco porouchá, zbytek šlape dál. Ale protože chybí centrální řízení, je tento soubor menších systémů značně neefektivní. Představuji si jakýsi hybrid těchto dvou systémů: soubor soběstačných jednotek, ale inteligentně propojených. Vazby mezi nimi jim pomáhají k vyšší efektivitě. Mohou si předávat materiál, energii, informace. Když se ale vazby přeruší, každá jednotka funguje dál samostatně, dokud se vazby neobnoví. Možná vás už napadlo, že přesně tohle už nějakou dobu na BuďSobu děláme. Pomáháme si vzájemně prohlubovat soběstačnost každého z nás. A zároveň udržujeme síť vztahů, kontaktů, informací.

V přírodě bychom našli spoustu příkladů. Například včely a mravenci - je to soubor jedinců, kteří fungují zcela samostatně (i když jen omezenou dobu) a jako společenstvo dosahují několikanásobné efektivity. Nebo některé stromy, např. akáty. Ty dokážou růst samostatně. Dokážou ale také nejen odnožovat, ale i srůstat kořeny s ostatními stromy v okolí. Potom si předávají živiny, vodu i informace. Stromy, které mají přístup ke slunci, pomáhají těm, které mají zas přístup k vodě. Když ale kořeny přesekáme, všechny stromy žijí dál, jen už ne v takovém blahobytu.

            To, jak funguje globální ekonomika, právě ukazuje svoje trhliny. Soběstačnost jednotek (států, firem) je malá, vazby silné. Kdyby tomu bylo naopak, přetrháním vazeb by se nic moc nestalo, jen bychom přišli o nějaké ty nadstandardy. Ve skutečnosti už ale ty jednotky nestojí moc na svých nohách a spíše "visí" na těch vazbách. A vazby se trhají. Kdo to neustojí a spadne, stáhne s sebou souseda...

            Pardon, zapomněl jsem, že chci být pozitivní. Tak tedy - ať to dopadne jakkoliv, teď ty nedostatky vidí i lidé, kteří je dříve neviděli, nebo nechtěli vidět. Ještě nikdy nebyla taková příležitost vyskočit ze starých kolejí a začít lépe. Jen je potřeba to pustit do světa. Jinak lidé propadnou depresi spolu s ekonomy. A pak by nás čekala napřed ekonomická krize a potom nájezd do starých kolejí.

 

DOMOŠKOLA. My, kteří chceme děti učit doma, jsme museli už leccos vydržet, leccos vyslechnout, leccos obhájit. Byli jsme nezodpovědní blázni a kverulanti, kteří odpírají dětem kolektiv a rozvoj sociálních schopností. A neváží si systému, který nám zdarma poskytuje stát. A vida. Jeden virus a už jsou doma všichni. A vida, zdá se, že to vůbec není problém. Možná, že se problémy ukážou, ne všichni rodiče a učitelé byli na to připraveni. Ale odborníci náhle tvrdí, že se to zvládne. Vždyť žijeme v době internetu, učitel může s žáky komunikovat elektronicky, zadávat jim úkoly. Aspoň se při tom naučí pracovat s počítačem. Web je přece plný videí, návodů, ukázek, informací. A rodiče alespoň lépe poznají svoje děti. A děti alespoň lépe poznají svoje rodiče. A možná si rodiče začnou vážit učitelů. A možná si učitelé začnou vážit rodičů. Jaká to vzácná příležitost vylepšit vzdělávací systém. A neříkali jsme to? Říkali. Jenže teď to říkají odborníci. A v televizi!

Jiří Karen v  Deníku Referendum nabádá využít tohoto mimořádného času k promýšlení systémových změn ve vzdělávání. Mimo jiné píše: „Nebojme se nechat mladé lidi trochu nudit a dát jim prostor rozvíjet hodnoty jako empatie se staršími a opravdové rodinné vztahy. A nebojme se, jako učitelé, na chvíli zvolnit a v tichu přemýšlet. Vrubozobí, Přemyslovci ani diody nikam neutečou. Pojďme výuku změnit natrvalo.“

 https://denikreferendum.cz/clanek/30965-vrubozobi-premyslovci-ani-diody-nikam-neutecou-pojdme-vyuku-zmenit-natrvalo

 

PŘIPRAVENOST na podobné katastrofy není valná. Nedivme se tomu. Přijít může ledacos a nejde se připravit na všechno. Nemá cenu kárat naše politické špičky, nemohou za to. Jen kdyby nám více říkali pravdu a méně se bili v prsa. A to pozitivum? Teď si dokážeme daleko lépe představit připravenost v případě řekněme...   ...například... ...třeba takové jaderné havárie.

 

PROSTŘEDÍ. Méně letadel, méně aut, méně průmyslu, méně exhalací, méně světla v noci, méně kraválu. U nás v Čechách to není tak poznat, ale některé průmyslové oblasti v severní Číně musely zažít svým způsobem velkou úlevu. Tamní vzduch byl něco příšerného a teď se vyčistil. Skoro se nabízí otázka, kolik životů virus naopak zachránil a jestli jich není přinejmenším tolik, kolik jich zmařil. Nepochybuji o tom, že lidé udělají všechno pro to, aby po ukončení nucené přestávky dohnali co zmeškali a exhalace doplnili do ovzduší. Ale ta zkušenost, tu lidé potřebovali. I u nás, na samotě, najednou vidíme, kolik ubylo hluku. Jakési podprahové, neustálé hučení náhle zmizelo. Když se podívám v noci na oblohu, najdu jen jedno blikající letadlo. Jsem vděčný za to, že tohle můžu (možná naposledy) zažít doma a nemusím letět třeba na Špicberky. To, co zdánlivě nemohla dokázat žádná síla, co nedokázali Greenpeace ani Greta, dokázal covid-19 za čtrnáct dní. A ještě řídí Babiš. Opravdu husarský kousek!

 

PŘÍRODA ukázala, že funguje. Jak to bylo... aha: Příroda mele pomalu, ale jistě. Tak nějak. Všechno, co se v přírodě přemnoží přes zdravou mez, začne příroda tlačit k zemi, dokud nenastane rovnováha. Dá se tomu říkat různě. Systém, zákon, spravedlnost, tao,... Můžeme to tak nanejvýš oddálit pomocí moderní medicíny. Jenže moderní medicína spotřebovává energii a produkuje jedy. Čím více se příčíme zákonům přírody, tím více musíme produkovat jedů a vynakládat energie. Čím víc jsme závislí na medicíně, tím víc jsme závislí na fungování infrastruktury, ekonomiky, státu. A čím déle budeme kličkovat a uhýbat před tím, co se stejně musí stát, tím větší náraz nás čeká. Viry jsou tu déle než mnohobuněčné organismy. My s nimi žijeme a naši předkové s nimi žili.

 

O virech a jejich roli v biosféře aktuálně píše na svých stránkách Oldřich Družba:

https://chleb-a-nase-zdravi.webnode.com/clanky-z-archivu/o-virech-a-jejich-roli-v-biosfere/

Když je nějakých tvorů hodně, neznamená to ještě, že se přemnožili. Když jich je víc než obvykle, jsou častěji v kontaktu a viry se šíří rychleji. Když navíc létají jako blázni po celé planetě, viry se šíří jako blázni po celé planetě. To ještě neznamená, že viry začnou populaci tlačit k zemi. Organismus lze totiž považovat za přemnožený až ve chvíli, kdy začne poškozovat prostředí, ve kterém žije, nebo už ho prostředí neuživí. Ve chvíli, kdy prostředí poškodí, začne se mu nedostávat něco z toho, co potřebuje. Potrava, úkryt, voda,... Tím se oslabí jeho imunita a virus má volné pole působnosti. Jistě, mnohé viry nadělají paseku i ve zdravé populaci. Naše populace zdravá není. Chybí nám potrava - ne v kvantitě, ale v kvalitě - a je to důsledek našeho přemnožení. Chybí nám čistý vzduch. Chybí nám ticho. Chybí nám v noci tma. Chybí nám pohyb. Chybí nám duševní rovnováha. Proto je naše imunita slabá. Kolektivní imunita populace může ochránit slabé jedince. Naše kolektivní imunita, jak je vidět stojí za starou bačkoru. Nezlobme se na viry, dělají svou práci spolehlivě, jako ji dělaly po miliony let. Můžeme si za to sami.

 

Než mě prohlásíte za cynika, chci upozornit, že mám ve svém okolí minimálně čtyři osoby, které by při setkání s virem covid-19 měly jen malou šanci. Bojím se o ně. Když se ale dívám, jak přírodní procesy nezadržitelně konají svou práci, cítím hluboký vděk, obrovskou úlevu a úctu.

Závěrem chci prohlásit, že nejsem odborníkem ani na jedno ze zmíněných témat. Pokud máte potřebu reagovat (což se dá předpokládat), rád přidám pod článek vaše komentáře. A pokud najdete další pozitiva k momentální situaci, rádi je sem doplníme. Příspěvky posílejte na mmekota(ryba na kyselo)gmail.com

 

Komár.

 

Martina Filipová poslala další zajímavý odkaz:

https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2020/6-2020/v-cem-vsem-zacala-koronavirova-pandemie-(nejen)-cechum-pomahat

Svůj článek na toto téma poslala Jarmila:

Moji milí ze sobí rodiny...

Tento web využívá pro svoji funkci cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte. Další informace a pravidla jsou uvedeny zde. Informace o ochraně osobních údajů jsou uvedeny zde.

Provozovatel systému ani redakce nenese žádnou zodpovědnost za články, obsah článků, komentářů ke článkům a diskuse ve Fóru, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce či provozovatele.
Odpovědnost za obsah příspěvků nesou vždy jejich autoři.