Uklízečka mi odemyká pokoj - zvenku je na dveřích jen koule. Táta spí s hlavou sklopenou, vypadá hrozně vyčerpaně. Pohladím ho jemně po ruce, aby se nelekl. Chvilku mu trvá, než mě pozná. Nakonec se usměje – zaplať pánbůh.

Před půl rokem jsem ho ještě zvládla vytáhnout na Lipno, kde trávil nejeden večer a čekal na vhodný západ slunce, aby cvakl foťákem. Zaparkovala jsem přímo u vody, ťukli jsme si na zdraví s plastovými hrnečky a táta mi ukazoval, jak mám nastavit clonu. Byl šťastný, když mě pozoroval, jak se válím v trávě a hopsám po pláži, abych zachytila co nejlepší moment.
Dneska mu dělá potíž, aby i s brýlemi viděl některou z mých fotek a vůbec, aby udržel zrak na mých očích. Zvedají ho čtyři sestřičky a jemu  je trapně, připadá si zbytečný. Jeho milované Lipno visí
na protější zdi pokoje v důchoďáku  a je pro něj stejně vzdálené a rozmazané jako naděje na lepší
a plnohodnotnější život.

Vydrželi jsme si povídat půl hodiny. Byla to spíš mimoslovní komunikace, protože už mu téměř rozumět není a tak zachycuji jen pohled očí a naše pocity. Doma jsem si otevřela lahev Proseca, hodila nohy na stůl a vzpomněla na slova Buddhy: „Nepřemýšlej o budoucnosti, neočekávej.
Protože nic se nikdy nevyplní tak, jak sis to představoval. A když už o něčem musíš přemýšlet, přemýšlej nad nejistou hodinou své smrti.“
Vždycky jsem se jí bála. Nejprve jako malá, když mi došlo, že rodiče, moji bohové, umřou dříve než já a tak jsem si přála, abychom byli nesmrtelní, nebo alespoň odešli ve stejný čas. Pak jako matka, když jsem přestala dělat riskantní sporty, abych tu nezanechala děti samotné. Teď se vracím zpět do dětsví a znovu mi dochází, že přijde čas, kdy mi s focením táta už neporadí a že ten bramborový salát budu jednou na Vánoce míchat sama. Je to okamžik, kdy se ve mně velice snoubí dospělý s dítětem.

Královno Smrti, Madame la mort….
Tebe se bojíme, tebe nenávidíme, tebe potřebujeme. Po tobě toužíme, když už nemůžeme dál. Žádám tě tedy s veškerou pokorou a úctou. Rozhodni ve správný čas a buď milosrdná. Jen nám dovol být natolik vnímavými, abychom ten okamžik poznali a stihli dát poslední Sbohem těm, kteří odcházejí, aby byli znovu s bohem…….

Tento web využívá pro svoji funkci cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte. Další informace a pravidla jsou uvedeny zde. Informace o ochraně osobních údajů jsou uvedeny zde.

Provozovatel systému ani redakce nenese žádnou zodpovědnost za články, obsah článků, komentářů ke článkům a diskuse ve Fóru, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce či provozovatele.
Odpovědnost za obsah příspěvků nesou vždy jejich autoři.