Ahoj, předávám odkazy na diskuze, které se začaly rozvíjet na PF JČU, ale i na dalších fakultách okolo současného politicko-společenského systému a pak si dovolím přihodit pár souvisejících úvah Václava Havla z roku 1978.
Odkazy na diskuze:
http://www.facebook.com/events/389855794430168/
http://www.facebook.com/groups/mladizademokracii/
Ǔvahy Václava Havla z roku 1978:
bodu. Jeho vzpoura bude pokusem o život v pravdě."
"Perspektiva „existenciální revoluce“ je – co do svých důsledků – především perspektivou mravní rekonstituce společnosti, to znamená radikální obnovy autentického vztahu člověka k tomu, co jsem nazval „lidským řádem“ (a co nemůže být suplováno žádným řádem politickým). Nová zkušenost bytí; obnovené zakotvení v univerzu; nově uchopená „vyšší odpovědnost“; znovu nalezený vnitřní vztah k druhému člověku a k lidské pospolitosti – to je zřejmě směr, o který půjde."
"Než statický soubor zformalizovaných organizací jsou lepší organizace vznikající ad hoc, prodchnuté zápalem pro konkrétní cíl a zanikající s jeho dosažením."
"Tyto struktury by měly vznikat samozřejmě „zdola“, jako výsledky autentické společenské „samo-organizace“, měly by žít ze živoucího dialogu se skutečnými potřebami, z nichž vznikly, a s jejich zánikem by měly i samy zanikat. Měly by mít velmi rozmanité a zvenčí minimálně regulované principy vnitřní výstavby; rozhodujícím kritériem této „sebe-konstituce“ by měl být její aktuální smysl, nikoli tedy pouhá norma."
"Princip kontroly a disciplíny by měl být vytěsňován spontánní lidskou sebekontrolou a sebekázní."
"Takováto představa systémových konsekvencí „existenciální revoluce“ výrazně přesahuje – jak je snad i z takto povšechného náčrtu patrné – rámec klasické parlamentní demokracie, jak se ve vyspělých západních zemích ustálila a jak v nich vždy znovu tak či onak selhává."
HAVEL, Václav. Moc bezmocných: Památce Jana Patočky. Hrádeček, říjen 1978.
Dostupné z: http://www.vaclavhavel.cz/ showtrans.php?cat=eseje&val=2_eseje.html&typ=HTML
"Perspektiva „existenciální revoluce“ je – co do svých důsledků – především perspektivou mravní rekonstituce společnosti, to znamená radikální obnovy autentického vztahu člověka k tomu, co jsem nazval „lidským řádem“ (a co nemůže být suplováno žádným řádem politickým). Nová zkušenost bytí; obnovené zakotvení v univerzu; nově uchopená „vyšší odpovědnost“; znovu nalezený vnitřní vztah k druhému člověku a k lidské pospolitosti – to je zřejmě směr, o který půjde."
"Než statický soubor zformalizovaných organizací jsou lepší organizace vznikající ad hoc, prodchnuté zápalem pro konkrétní cíl a zanikající s jeho dosažením."
"Tyto struktury by měly vznikat samozřejmě „zdola“, jako výsledky autentické společenské „samo-organizace“, měly by žít ze živoucího dialogu se skutečnými potřebami, z nichž vznikly, a s jejich zánikem by měly i samy zanikat. Měly by mít velmi rozmanité a zvenčí minimálně regulované principy vnitřní výstavby; rozhodujícím kritériem této „sebe-konstituce“ by měl být její aktuální smysl, nikoli tedy pouhá norma."
"Princip kontroly a disciplíny by měl být vytěsňován spontánní lidskou sebekontrolou a sebekázní."
"Takováto představa systémových konsekvencí „existenciální revoluce“ výrazně přesahuje – jak je snad i z takto povšechného náčrtu patrné – rámec klasické parlamentní demokracie, jak se ve vyspělých západních zemích ustálila a jak v nich vždy znovu tak či onak selhává."
HAVEL, Václav. Moc bezmocných: Památce Jana Patočky. Hrádeček, říjen 1978.
Dostupné z: http://www.vaclavhavel.cz/ showtrans.php?cat=eseje&val=2_eseje.html&typ=HTML