Je tu zase doba předvánoční, adventní. Je to čas tmy, kdy se brzy stmívá, je málo sluníčka, málo světla. I před více než 2000 lety byl takový čas tmy. Pouze s jiskřičkou naděje, protože Bůh slíbil, že přijde někdo, kdo zachrání svět. A pak se to stalo. Z jiskřičky  se rozzářila hvězda, která ukázala na místo, kde se narodil ten, který měl zachránit svět. Možná někteří očekávali, že to bude jinak, ale narodilo se malé, bezbranné dítě, narodil se malý Ježíšek a narodil se ve chlévě. Přesto v něm někteří poznali Toho, který má zachránit svět. Od té doby uplynulo mnoho let a může se zdát, že se tenkrát vlastně zase tak moc nestalo. Dnešní doba je divná, zlá a temná. A my si zase připomínáme a očekáváme příchod toho, který zachránil svět. On už přišel a neskončilo to jeho narozením, pokračovalo to jeho působením mezi lidmi a nakonec ukřižováním a po třech dnech zmrtvýchvstáním. Je to Ježíš, jehož příjmení Kristus v překladu znamená Mesiáš, neboli Zachránce. To je on, na kterého tenkrát čekali, a jehož příchod si každý rok připomínáme.
Poslední půlrok nepatří k těm šťastným obdobím mého života. Oklepávám se z tragédie, která se stala v mojí blízkosti. A přidaly se k tomu další těžké věci. Vyrovnávám se s tím svým způsobem. Cesta vedla od smutku, bezmoci, vzteku přes nemoc, kdy mi tělo dalo najevo, že toho má dost a vypovědělo na čas službu, až po odpuštění a znovunabytí chuti něco dělat a znovunavrácení se ke zdroji života, kterým je pro mě osobně právě Ježíš Kristus. Naštěstí ani v těch nejtěžších chvílích, v té největší tmě neuhasla ta jiskřička naděje.
Přeju vám všem, abyste prožili klidný advent. Nenechte se otrávit vším tím shonem, do kterého se nás snaží vtáhnout současná konzumní společnost. Zkuste najít třeba i malou jiskru naděje, a dovolte jí, aby se z ní mohla rozzářit veliká hvězda a aby se ten Zachránce mohl narodit, obrazně řečeno, i do vašeho chléva.

Vlaďka Blahoutová (Bernaska)