Nebylo to poprvé, a tak s použitím zkušeností předchozích, rozhodli jsme sadbě rybízu věnovat více času pro dobré startovní podmínky i lepší budoucno. Z většiny se jednalo o sazenice, které už nějaký rok rostly u kamaráda na zahradě, zarostlé ve vysoké trávě, kde se jim moc nedařilo. S novou šancí - uvidíme.

Čtěte dále...

1) Sejmuli jsme drn 40x40 cm, dali jej stranou a pak vykopali díry 40 cm hluboké. Díry děláme hranaté, aby se kořeny nestáčely po kulaté stěně. Z fotek to moc nevypadá, ale v takové jámě by se rybíz na první pohled už skoro ztratil. Půda se zdála být vlhká i v hloubce 40 cm, ale přesto jsme díru průběžně prolévali vodou - kdo ví, co počasí nejbližších dnů přinese, voda při sázení není nikdy od věci.

2) Na dno hnůj, u nás nejsnáze kozí, odleželý. Bude to zásoba živin, za kterou se budou kořeny rády do hloubky natahovat a tak si od toho slibujeme lepší dostupnost vody pro keř, i v sušších časech.

3) Pak drny vzhůru nohama a zpátky do díry. Hmota z rostlin zetlí a bude pro rybízy další výživou. Zároveň je to dočasná mezivrstva mezi hnůj a kořeny rybízu, aby se o hnůj hned nepopálily. Čas pod zemí tohle vyřeší keříku ku prospěchu. A ještě trochu kompostu.

4) Alespoň lopata (nebo raději víc) dřevěného uhlí (o kterém se tu snad dozvíte v blízké době), pro schopnost absorbovat vodu a v ní rozpuštěné živiny. Dřevěné uhlí je mikroporézní materiál, rozpadá se velmi pomalu a i ty nejmenší částečky jsou hotové labyrinty, připravené plnit funkci podzemních zásobáren výše uvedeného. Opět investice do budoucnosti.

5) Rybíz samotný + kompost, který bude kořenům rybízu nyní nejblíže. Kompostujeme veškerý BIO materiál, který se nám kolem domu vyskytne - na jedné hromadě tak končí nejen vše zelené, ale i piliny, hobliny, slepičince, zbytky plodin, drobné větvičky, popel ze dřeva, ...

...stále průběžně proléváme, klidně s každou vrstvou.

6) Pak jsme navršili "přikopčili" hlínu z výkopu a vzniklou kopu navrchu vytvarovali do tvaru kráteru. Při zalévání se bude voda držet jako v misce - mohla být tedy klidně ještě širší. Příště, u dalších, bude.

7) Konečná vrstva byl mulč z pilin, byly zrovna po ruce, ale nejčastěji mulčujeme starou slámou či desítky let starým senem, takového materálu je ve staré stodole zásoby ještě na pěkných pár let.

Aby se keříky na novém místě lépe a rychleji ujaly, zastřihneme u některých slabších ještě pruty nad zemí na cca 15 cm. Nějaké drny zbyly, ty obratem přesunujeme na kompost, tam budou ku prospěchu jako očkovací, protože jsou nositeli všelijakého pestrého života. Po čase okolo keříků vše trochu slehne a mulč bude odspodu odehnívat (což je samozřejmě dobře), takže jej budeme 1-2x za rok doplňovat, aby plnil své funkce - držel vláhu a zabraňoval prorůstání travin.