Něco o bydlení a topení

 

Náš původní plán byl postavit si earthship (zeměloď) – soběstačný dům zakopaný pod zemí a vytápěný především okny, které pokrývají celou jižní stranu domu a tvoří velký skleník. Od původního plánu jsme ustoupili a rozhodli se kompletně opravit stávající domek.

Dům byl správně situován na jih, jen okna měl na sever. Bylo tedy nutné je dát na jižní stranu, přistavět zimní zahradu, dát novou krytinu na střechu, na severní stěnu umístit pouze větrací okýnka a pořádně dům zateplit, aby to byl dům nízkoenergetický.

Nastěhovali jsme se do domku, který předtím sloužil jako letní chata. Jedna místnost byla částečně obyvatelná. Přestavbu jsme začali obnovou této místnosti, abychom do zimy měli nějaké zázemí. Museli jsme vyhnat myši, opravit komín, spravit zdi, strop a vybílit. Bez předchozích zkušeností žití off-grid jsme nadělali spoustu chyb a trávili čas nad nepotřebnými věcmi. Najednou přišla zima. Zastihla nás nepřipravené a tak jsme dostali spoustu užitečných lekcí. Neudělali jsme si dostatečnou zásobu potravin ani dřeva. Do obchodu to máme 5 km a bez auta to bylo náročné, hlavně tedy zpáteční cesty.  Do toho všeho jsme museli dělat dřevo a nosit vodu ručně ze studny. Pumpa ve větších mrazech zamrzala, takže se muselo při každém vybírání vody odrazit přimrzlé víko a vodu tahat ze studny ručně. Další zima už byla lepší, měli jsme nasekané dřevo, dost jídla, ale i přesto, že jsme zateplili stropy slaměnými balíky, stále jsme měli velkou spotřebu dřeva a na druhém konci místnosti byla pořád zima. Tím jsme se dostali k tomu, že nesmíme podcenit izolaci podlah, protože beton je studený a bere teplo z místnosti.

Začali jsme s opravou střechy, do které zatékalo. V bazaru jsme sehnali staré dvojité výlohy z baru na předskleník. Tato „zimní zahrada“ se stala skvělou součástí domu. Stejně jako u earthship okna pouští slunce dovnitř a krásně prostor vytápí. Když už je tam moc teplo, pouštíme ho do domu. Současně tento prostor využíváme k předpěstování sazeniček.

Nechali jsme si nařezat čerstvé dřevo na prkna a ta jsme si sami vysušili, posléze použili na podlahu na půdě, strop v předskleníku a postavení seníku nad obytnou částí, jako se to dělalo dříve, aby byla sednice lépe zaizolovaná v zimě. Dům má 4 části – skleník, chodba + koupelna, obytná část a ložnice + spižírna. Jelikož se vše snažíme dělat svépomocí a s co nejmenšími náklady, je to dlouhodobý proces, na kterém stále pracujeme.

Topení je lokální – každá místnost má svá kamna a v koupelně je brutar (nádrž na vodu s topenišťem). Je to více práce, ale zjistili jsme, že tak máme nejmenší spotřebu dřeva. To si děláme sami a tak víme, co to obnáší ho porazit a zpracovat.

 Po střeše jsme začali opravovat jednu velkou místnost, kterou jsme museli rozdělit, aby se v ní dalo vařit, spát a najíst se. Začali jsme stavbou komína a poloostrovního zděného baru s dřevěnou deskou, který místnost krásně dělí a přesto ji spojuje odkládacím prostorem a přístupem do kuchyně ze všech částí. Tím nám vzniklo místo mezi barem a stěnou, který jsme vyplnili rodinným letištěm. Celou východní, část severní stěny a stropy jsme obložili dřevem a pořádně zateplili, aby úniky tepla byly minimální. Vedle sporáku jsme postavili akumulační stěnu ze starých šamotových cihel z rozebraných elektrických kamen. Funguje skvěle, přes den, když se topí, se krásně nahřeje a večer postupně pouští teplo do místnosti. Takže poslední dvě zimy jsme nemuseli topit přes noc ani v mírných mrazech. Postupně jsme přišli na to, že je důležité vědět jaké dřevo a kdy použít. Například tvrdé dřevo (dub, švestka, třešeň) je super na noc při tuhých mrazech nemusíte vstávat tak často :-), protože hoří pomalu a pouští teplo postupně, na topení přes den smrk a na pečení je nejlepší bříza. Když zatopíme, můžeme na sporáku vařit, v troubě sušit ovoce a věci na věšáku u stropu. Teplo se akumuluje a pak, když je ho moc, otvíráme postupně na chodbu, do koupelny i do nedořešené části domu.

Další byla na řadě koupelna. Chtěli jsme, aby fungovala samostatně i bez elektrického proudu a byla 100% off-grid. Podlahy a izolace byli už samozřejmostí. Dlažbu a obklady jsme si nakoupili ze zbytků ve velkoskladu Sika za zlomek ceny. Lepidlo a spárovačky tamtéž v poškozeném zboží. Tato možnost byla ideální a souznila s naším postojem ke spotřební společnosti a jejím přebytkům. Do rohu místnosti jsme dali brutar, který najednou ohřeje jak vodu, tak i celou koupelnu. Vanu jsme našli u dědy na zahradě. Je to poválečná litinová vana, která má asi 100 kilo. Nechali jsme ji zrenovovat a dali jí krásnou modrou barvu. Celou jsme ji zazdili a důkladně tepelně odizolovali od země. Takže když se zatopí v brutaru a napustí se horká voda, litina se nahřeje a udrží vodu teplou po dlouhou dobu.

Není úplně důležité, v jakém komfortu žijeme, žádný luxus nám nemůže nahradit ty skutečně důležité věci… Nikdy nic neuchvátáme, a je dobré dělat věci v dobrém rozpoložení. Všechno je energie a ta je i ve všem co vytvoříme.

S pozdravem a přáním krásného dne Kavery a Seva

LOVE THE PLANET

Farma Zion, Kakovice 12, Mirovice 398 04

http://zpatky-k-prirode.blogspot.cz/