MILION CHVILEK PRO DEMOKRACII je kampaň vedená spolkem Milion chvilek, jehož cílem je „podpora a kultivace demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v České republice“. Této kampani předcházela studentská výzva Chvilka pro Andreje, která požadovala splnění slibů, které Andrej Babiš dal občanům České republiky. Svým podpisem se můžete připojit k témeř čtvrt milionu lidí, kteří si přejí, aby se Andrej Babiš vzdal fuknce premiéra ČR.

Podepsat petici můžete zde: https://milionchvilek.cz

Pár úryvků z oficiálních stránek spolku Milion chvilek:

Kdo stojí za kampaní milion chvilek pro demokracii?

Jsme spolek Milion Chvilek. Účelem našeho spolku je „podpora a kultivace demokratické kultury, občanské angažovanosti a veřejné diskuse v České republice“. Členů spolku je kolem deseti, dobrovolníků máme více než sto a stále se rozrůstáme. Nejsme navázáni na žádnou aktivistickou skupinu, politickou stranu, univerzitu či podnikatelské struktury.

Záleží nám na demokracii v naší zemi. Chceme, aby byla funkční, zdravá, silná a aby přinášela prospěch všem občanům bez rozdílu. Chceme, aby stále méně platil Masarykův povzdech: „Tož, demokracii už bychom měli, teď ještě nějaké ty demokraty“. Věříme, že když se najde milion lidí, kteří budou ochotni pro demokracii něco malého dělat (najdou si chvilku), bude to poznat.

Proč vedeme kampaň milion chvilek pro demokracii?

17/11/2017 jsme přišli s výzvou Chvilka pro Andreje. V ní jsme žádali Andreje Babiše, aby plnil své předvolební sliby občanům, zejména slib, že „bude podporovat a rozvíjet demokracii v ČR“. Chtěli jsme dát vítězi říjnových voleb šanci ukázat, zda své sliby myslí vážně a zda by mohl být přijatelným premiérem. Za 100 dní od zveřejnění Výzvy se však ukázalo následující:

  1. Andrej Babiš nemá zájem o dialog. Naše opakované žádosti o veřejnou schůzku či veřejnou odpověď na naši Výzvu několikrát odmítl.
  2. Andrej Babiš nemyslel vážně své předvolební sliby o rozvíjení demokracie. Právě naopak – ukázalo se, že stojí zejména o menšinovou vládu jedné strany a o koncentraci moci ve svých rukou; že mu nevadí jednat o spolupráci s SPD a komunisty; že nerespektuje ústavní zvyklosti a nestydí se vládnout bez důvěry a dělat rozsáhlé čistky ve státní správě; že se nechce vzdát svých autoritářských vizí o státu jako firmě a o osekání demokratických institucí.
  3. Trestní stíhání Andreje Babiše je dobře odůvodněné. Díky zprávě OLAF se občané dozvěděli, že je Babiš stíhán z toho důvodu, že při žádosti o dotaci neuvedl pravdivé informace, tedy proto, že lhal. To se Babiš ani nepokusil vysvětlit, pouze neustále bez důkazů opakoval slova „kampaň, mafie, účelovka“.
  4. Andrej Babiš je oprávněně veden jako agent StB. Nemá lustrační osvědčení, pohybují se kolem něho desítky bývalých agentů či dokonce důstojníků StB, je evidován ve 12 dochovaných svazcích StB s desítkami různých podpisů a kontrol a soudy zamítly jeho žalobu, že je veden neoprávněně. Od roku 89 Babišovi 22 let nevadilo, že je veden jako agent StB. Vadit mu to začalo až v roce 2011, když šel do politiky. Proč?
  5. Andrej Babiš ze sebe dál dělá oběť světového spiknutí. Začal tím, že proti němu vede kampaň „starý systém“, politici, „Palermo“ a novináři. Pokračoval tím, že se ke kampani přidala česká policie a státní zastupitelství. Pak se do kampaně prý zapojilo slovenské soudnictví a potom i evropské instituce. Korunu své konspirační teorii nasadil Babiš tvrzením, že již v 80. letech si desítky estébáků z dlouhé chvíle vymýšleli dokumenty o spolupráci s Babišem, a tudíž proti němu vlastně vedli kampaň, která měla nejspíš za cíl jej v budoucnosti zdiskreditovat.