Sympatická rodina se rozhodla postavit si dům bez hypotéky,  ze dřeva a ovčí vlny.

Svobodný domek


Trvalo jim to 3 měsíce. Stál 600 tisíc korun.


Je nezávislý na energetických sítích a postavili  je (téměř) sami!

 

Jejich zásadami bylo:

Nezadlužit se – nebrat úvěry ani hypotéku.
Ekologie materiálů – maximálně využít jednoduché materiály, bez nevratných úprav, aby je příroda mohla zpátky vstřebat. V něčem je pro nás vstřebatelnost opravdu důležitější než trvanlivost. Vzhledem k proměnám technologií a životního stylu jsme se nesnažili stavět dům pro několik pokolení.
Nenápadnost – aby byl domek schovaný v krajině a nepoutal na sebe pozornost.
Nezávislost – nezávislost na veřejných sítích.
Opravitelnost – jednoduchost stavby a zvolení takových systémů, které jsem schopen (se svými znalostmi) sám opravit.

Další podrobnosti na www.svobodnydomek.cz

 

http://www.youtube.com/watch?v=e5M5YVmlr5c - dokument o netradičním a nekonvenčním architektovi a jeho netradičních a nekonvenčních stavbách

http://www.youtube.com/watch?v=mVFHa5xM9Io - dokument o vzniku první zemělodě v ČR – energeticky soběstačného domu postaveného (mimo jiné) z odpadků. Dům (hrubou stavbu) postavilo 40 lidí za týden. Lze zde vidět zjednodušeně postup a hlavní principy stavby.

První zeměloď u nás - Zeměnka – se nachází u osady Sedliště nedaleko města Sázavy. Lze ji navštívit i si v ní zkusit pobydlet: http://www.zemelod.cz/cz/zemelod.html

 

Na vytápění v zimě vystačí jen pár polínek do krbu. | foto: E.ON Česká republika


Projekt ekologického domu do extrémních podmínek, který zvítězil, je raritou na celém světě. Stojí uprostřed kruhového bazénu zapuštěného do betonových základů. Díky důmyslnému mechanismu lze místnosti domu natáčet o 180 stupňů do jednotlivých světových stran.

Dům Bohumila Lhoty se tak doslova otáčí za sluncem. Navíc je možné jej schovat až dva metry pod zem, takže se v zimě nemusí jeho obyvatelé obávat mrazů. Do bazénu se napouští voda prohřívaná střešními solárními panely.

Jak se otáčet za sluncem

Bohumil Lhota stavěl dům řadu let, začal s ním už v roce 1981, dokončil jej přibližně před deseti lety, ale v budování stále pokračuje.

Navrhl jej jako samostatný, v podstatě izolovaný objekt v prostředí řídké zástavby rodinných domů v severní části katastru Velké Hamry na jižním svahu Černostudničního hřebene.

Celkové řešení domu přizpůsobil svažitému terénu, kde podél nejnižší části pozemku vede státní silnice, jinak je obklopen pastvinami a poli s rozptýlenou zelení navazující na blízký les.

Uprostřed ohromného kruhového bazénu, zapuštěného do betonových základů domu, stojí válec, který celým domem hýbe. Pohyb domu je možný kolem své osy a vertikálně pomocí šroubového zvedáku. Lze tak libovolně natáčet jednotlivé místnosti do světových stran, třeba podle pohybu slunce. Nebo zda se chcete právě dívat na Kozákov, či na Černou horu.

Do bazénu se napouští voda prohřívaná střešními solárními panely, takže má

Zdroj: ŘEZNÍČKOVÁ, Alena. IDNES.CZ. Dům, který se otáčí a může zmizet v zemi, stavěl majitel 20 let. [online]. 2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z:  http://bydleni.idnes.cz/vitez-ekologickeho-oskara-dc3-/stavba.aspx?c=A121014_200623_stavba_rez#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=idnes&utm_content=main

 

Byl jsem se podívat na přednášce, na kterou posílala pozvánku Petra: "Ekologické stavebnictví, aneb příběh Slaměnky", tak tady je pár informací:

 

Lukáš Čejna, mladý kluk - tesař, prezentoval, jak stavěl svůj rodinný domek ze slámy, se kterým vyhrál v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR 2011 - http://www.energyglobe.com/cs_cz/eon-energy-globe-award-cr/ (btw může se přihlásit kdokoli).

 

Stavba stojí v Kruplově u Jindřichova Hradce a vskutku je skvostná. Sám je tesař a má tesařskou dílnu "Čejeni" - tady je odkaz, jsou tam i nějaké fotky ze stavby - http://cejeni.cz/prirodni-domy/slamenka

 

 

 

 

Pro stavbu používal výhradně přírodní materiály a vycházel a inspiroval se způsoby stavebních řešení našich praotců, možná prapraotců.

 

Nosná konstrukce jsou trámy, střecha je došková (dělala maďarská firma z maďarského rákosu - jedna z mála věcí, co si nedělal svépomocí), stěny balíky z žitné slámy zaplácené hlínou (hlína, písek, slaměná řezanka, kravský hnůj - složité poměry), vytápění pecí (ruský typ). Jako základní proporci při návrhu objektu používal zlatý řez (7000:4326). Celá chaloupka stojí na třech základových pasech - je cca 30cm nad zemí.

Kdo bude chtít víc informací, mám nějaké poznámky. Kdo bude chtít jít do podobného projektu, tak cejeni.cz