- Podrobnosti
- Napsal Miloš Hobl
- Kategorie: Filozofická zamyšlení
- Zobrazení: 3309
O vyhánění ďábla čertem aneb Polámal se mraveneček
Většina z nás zná a každý asi správně chápe úsloví o vyhánění čerta ďáblem - znamená to vynakládat marné úsilí o neúčelnou změnu. Čert i ďábel jsou oba pekelníci a dost možná je ďábel horší čerta, takže změna je při nejlepším nijaká. A vynaložené úsilí je vždy nějaké, takže k každém případě je to ztráta. Přijde mi to podobné i s homeopatií.
- Podrobnosti
- Napsal Miloš Hobl
- Kategorie: Filozofická zamyšlení
- Zobrazení: 700
O vědě a víře aneb Dva bratři
Když jsem psal svůj článek k homeopatii, tak jsem netušil, že budu považovat za nutnost napsat článek o tom, co je to 'věda'. A to dříve, než napíši odpověď na kritické a odmítavé ohlasy k tomuto článku. To proto, že v těch ohlasech se 'vědou' a 'vědeckými důkazy' operuje.
- Podrobnosti
- Napsal dita
- Kategorie: Filozofická zamyšlení
- Zobrazení: 691
Nevhodný vánoční dárek?
Soběstačnost "odsud posud" :)
- Podrobnosti
- Napsal Miloš Hobl
- Kategorie: Filozofická zamyšlení
- Zobrazení: 786
Do roka a do dne neboli úvod
Dnes je to přesně rok, co jsem dopsal úvodní článek pro seriál krátkých statí. Psal jsem je jako reakci na mé první setkání se sobím spolkem, ale pro praktické zádrhele nějak nedošlo k jejich publikaci. Byla spousta jiných a aktuálnějších věcí. Až opět nastoupila zima a vznikl čas pro plnění restu. Leccos se změnilo, proto píšu nový úvodník. Prostě: Do roka a do dne.
- Podrobnosti
- Napsal Komár
- Kategorie: Filozofická zamyšlení
- Zobrazení: 1086
Už je to pěkných pár let, co vznikla naše skupina propagující soběstačnost. Diskutovali jsme tenkrát o ledasčem, mnozí ještě před tím než jsem se v Buďsobu vyskytl já. Ani si už nevzpomínám, jestli jsme si někdy definovali co v našich očích znamená pojem "soběstačnost" a proč je pro nás důležitá. Přiznám se, že jsem o tom tenkrát přemýšlel docela povrchně a spousta okolností mi dochází až v průběhu času. Ty staré, ale z nových úhlů nahlížené a detailněji nasvícené myšlenky mě přiměly znovu se zamyslet nad tím, čím je pro mě soběstačnost.
Je to vlastně hrozně jednoduché: Soběstačnost je svoboda. Jen je to tak samozřejmá věc, že se o tom už nemluví. Občas si to člověk uvědomí. Třeba když se jako malý naučí si na záchodě utřít zadek. Nemusí nikoho volat, poradí si sám a má v kapse další střípek svobody, jako když se naučil chodit, nebo si sám namazat chleba. Daleko spíš si toho ale všimneme, když svobody ztrácíme. Vzpomínám, jak si kamarád na kole zlomil obě ruce. Vrátil se daleko zpět do doby, kdy musel ze záchoda volat: "Hotovo!" Nedivím se, že to snášel dost špatně, i když s humorem.