Hlavní

Naposledy přidané

Oblíbené

 

BuďSOB (neboli Buď soběstačný!)

– je prostor pro názorové setkávání lidí z jižních Čech, kteří si nemyslí, že současný svět se ubírá zrovna nejšťastnějším směrem a chtějí hledat fungující a smysluplné alternativy

- hlavním cílem je spojování lidi (tzv. „kulturně kreativních“) a posilování lokální soudržnosti a soběstačnosti (v oblasti potravin, služeb, energie...)

Aktivity BuďSOBu:

1. Provozování webových stránek BUDSOB.CZ, s cílem sdílet informace a zkušenosti.

2. Uvedení v život alternativní měny - místního systému výměnného obchodu (viz. záložka LETS), umožňující bez použití klasických peněž výměnu:

a.      produktů (např. domácí ovoce, zelenina, mléčné výrobky, pečivo, kosmetika, rostliny, ruční práce…)

b.      zkušeností (např. restaurování, včelařství, tanec, zpěv, pěstitelství, chov zvířat, konzervování bez konzervantů, vaření…)

c.     služeb (např. architektonické poradenství, IT služby, masáže, opravy elektrospotřebičů, opravy nábytku, EFT terapie, pronájem dílny, čajový obřad aj.)

d.      času (lidé si navzájem ve skupině věnují čas - např. práce na poli, tvoření rákosové střechy, stáčení medu, těžba dřeva, zpracování produktů, oprava maringotky aj.)

 

3. Pořádání akcí (besedy, open space – otevřený prostor, přednášky…) podporující myšlenku lokální soběstačnosti a poukazující na to, že každý má možnost měnit svět.

Každý den stojíme před desítkami voleb: co kupujeme, co konzumujeme, čemu věnujeme svou pozornost, čemu věnujeme náš čas… Tomu přitakáváme, to podporujeme, to živíme. Jsou naše rozhodnutí v souladu s naší představou, jak by měl svět vypadat? "

S kulturně kreativními lidmi, kteří tvoří prostor BuďSOBěstačný se můžete osobně potkat na pravidelných setkání v Českých Budějovicích nebo (viz. aktuální články)

Vítejte na stránkách skupiny Lokální soběstačnost

Urob si sám - ANA WHITE

ana-white.com

Skvělé stránky se stovkami plánků a postupů, jak si sám vyrobit šikovené a zároveň estetické věci ze dřeva.

 

 

Máhatmá Gándhí: Ekonomická lokalizace a princip správcovství

http://www.sedmagenerace.cz/download-text/mahatma-gandhi-ekonomicka-lokalizace-a-princip-spravcovstvi

 

Svadéší: podpora lokálního

Gándhí naproti tomu vycházel z hinduistického pohledu na svět. Základním principem vesmíru zde není systém vzájemně výhodných smluv, ale vzájemně poskytovaných darů. Pro život člověka je určující, že se rodí do určitého místního společenství. To mu nabídne síť podpůrných vztahů a institucí, zvyků a hodnot, které mu umožní přežívat a vzkvétat. Lidský svět je propojen se svým přírodním zázemím, které vytvářelo specifika komunity a které jí poskytuje podporu. Komunita a příroda, do níž je vsazena, společně tvoří základ lidské existence. Obě dohromady jsou zahrnuty do pojmu déš. Déše mohou koexistovat a prolínat se v různých měřítkách (déšem je i Indie). Pojem svadéš pak znamená můj déš, moje komunita — lidská i přírodní. A svadéší je způsob, kterým se člověk vztahuje ke svému déši. Vzhledem k tomu, že člověk zůstává hlubokým dlužníkem svého déš, měl by podle Gándhího postoj svádéší zahrnovat úctu a lásku k déši, a to nejen k jeho tradicím a přírodním hodnotám, ale i lidem, kteří v něm žijí. V každodenní ekonomické praxi postoj svadéší znamená například nákup místního zboží, který umožňuje tamním lidem ekonomickou existenci.

 

Ne vlastník, ale správce

Podobně jako Polanyi a jiní ekonomičtí disidenti byl Gándhí skeptický nejen ke kapitalismu, ale i ke komunismu sovětského typu: stát v jeho pojetí má svou roli jako obhájce veřejného zájmu, přílišná závislost na státu však lidské duši neprospívá. Řešení viděl v politické i ekonomické decentralizaci místních komunit. Svarádž či samospráva v jeho pojetí začíná u jednotlivce, který dokáže dobrovolně omezovat své potřeby a bránit svou důstojnost pomocí satjagráhy. Pokračuje na úrovní místní komunity, která by měla mít maximální autonomii, možnost pěstovat vlastní potraviny a produkovat výrobky z místních surovin pro místní potřebu. Tato decentralizovaná produkce bude méně „efektivní“ z hlediska celkového objemu produkce a finančního zisku, zato více „efektivní“ z hlediska zachování osídlení venkova a zaměstnanosti, která je důležitým prostředkem duchovního vývoje člověka. Lokální produkci by měli podporovat uvědomělí spotřebitelé (postoj svadéší) i stát. Ačkoliv se indická vláda k myšlence místního svarádže hlásí obrázkem kolovratu na své vlajce, v praxi dnes kopíruje západní industriální model.

Přesto má Gándhího ekonomický odkaz své pokračovatele. V Indii je to například aktivistka a myslitelka Vandana Shiva, hájící zájmy indických rolníků proti nadnárodním korporacím. Z Gándhího myšlenek zčásti vychází i známá knížka Malé je milé zakladatele ekologické ekonomie E. F. Schumachera (Small is beautiful, 1973, česky 2000). Gándhího koncept správcovství (trusteeship), podle nějž bychom půdu, peníze a další kapitály neměli vnímat jako své privátní vlastnictví, ale jako bohatství, které nám bylo svěřeno do užívání pro dobro svadéše, přímo inspiroval hnutí za komunitní pozemkové spolky (community land trusts) v USA a v Británii. Má blízko i k ideálům družstevního hnutí a hnutí za sociální ekonomiku. A konečně Gándhího kritiku světového ekonomického systému i jeho vize ekonomicky decentralizovaných komunit stále zřetelněji zrcadlí ideje rodícího se anti-globalizačního hnutí.

 

Jak v trenýrkovém království vařili HDP :)

Nebo bych to ještě nazval - nástrahy tržní ekonomiky :)

"Na obou březích Atlantiku se nadělá spousta řečí o vzdělanostní společnosti a přechodu k ekonomice založené na službách s vysokou přidanou hodnotou. Tuto cestu za světlými zítřky s velkým zájmem pozoruji a k pevnějšímu kroku nabízím následující baladu o trenýrkovém království jménem Absurdistán."

http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/jak-v-trenyrkovem-kralovstvi-varili-dph/

Aktualizováno (Pátek, 29 Březen 2013 07:43)

 

Publikováno: 4 roků 1 měsíc Od hejkej #86
hejkej's Avatar
Tak to je geniální. Jak to, že nám to takhle polopaticky nevysvětlují už ve škole? To je záhada..

Kulturní noviny a družstevnictví

0) Kulturní noviny vznikly jako družstevní projekt v roce 2009, kdy se spojilo prvních 19 zakládajících členů družstva.
Od června 2011 do června 2012 měly tištěnou podobu jako čtrnáctideník.
Od července 2012 jsou dostupné v internetové verzi jako týdeník.

http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo

... ... ...

1) Tématem nového čísla Kulturních novin je družstevnictví - František Stočes v první části svého článku líčí historii družstevního hnutí od jeho vzniku v 19. století až po současnost...

http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/2013/10-2013/druzstevnictvi

... ... ...


2) ... a v osobnější rovině na něj navazuje Jiří Plocek (šéfredaktor) textem shrnujícím dosavadní vývoj projektu Kulturních novin.

http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/2013/10-2013/nasim-ctenarum-dekujeme

 
Uživatel
Anketa
Jak jste získali informaci o těchto stránkách