Michael Sandel: Proměnou všeho ve zboží jsme se octli v naprostém morálním vakuu

"Žijeme v době, kdy téměř všechno se dá prodat a koupit," píše tento harvardský filozof. "Opustili jsme svět tržní ekonomiky a přesunuli jsme se do světa tržní společnosti." V tržní společnosti už není řešením sociálních a občanských problémů morální debata, ale zákon trhu. Ja to založeno na mylném předpokladu, že finanční pobídky jsou za všech okolností vhodným mechanismem, jehož prostřednictvím lidé učiní správnou volbu. Veškeré aspekty lidské činnosti byly proměněny ve zboží a namísto, abychom si kladli morální otázky, ptáme se zjednodušeně jen: "Za kolik?"

......

Sandel odpověděl příkladem lékařů-vrátných v soukromých amerických nemocnicích, kteří dávají přednost bohatým pacientům před chudými. Proti tomu ale tržnáí fundamentalista přece vznese argument, že je to ekonomicky efektivní. Z hlediska výdělků nemocnice nevadí, že chudý pacient umře při čekání na lékaře na infarkt, protože se nejprve ošetřoval milionáři nakopnutý palec. Důležité pro zisky nemocnice je, že milionář platí víc.

Sandel: "Avšak my máme určitou představu, od čeho a na co jsou nemocnice. Pokud se z ních stane instituce, pro niž je důležitý jenom zisk, pak už to není nemocnice. Je to, jako kdyby škola řekla: 'Naším prvotním principem není učit, ale maximalizovat zisky.' Pak dospějete k názoru: "No, to už není škola, je to nějakým způsobem nedostatečná instituce.

Argumentuji, že debata o tom by byla morální debatou na téme, jak správně rozumět pojmu nemocnice nebo škola. A samozřejmě by při tom došlo k neshodám, ale ty neshody by byly morální neshody. Protože to není jen empirická otázka: Jak definuje tato nemocnice své poslání? Co je účelem nemocnic? Co je dobrá nemocnice?

Je fascinující," říká Sandel, "proč finanční krize nijak neotřásla vírou lidí v tržní řešení. Člověk by si pomyslel, že to lidi povede ke kritickému zamyšlení nad rolí trhu v našem životě. Myslím si, že úporná víra v trhy a v tržní hodnoty je hlubší než přesvědčení, že tržní řešení jsou efektivní. Myslím si, že lidé 'věří trhu', protože je to zbavuje nutnosti podílet se na veřejné debatě o smyslu a významu věcí. Trhy nám umožňují vyhnout se nutnosti dělat morální úsudky.

http://www.blisty.cz/art/63694.html

Zajímavý článek o směřování mocenského systému a internetových produktů k další formě otroctví.

Facebook je ekologická katastrofa lidské duše. Rozhovor s Ebenem Moglenem

S právníkem a ideologem hnutí za svobodný software o tom, jak nám současné technologie a na nich založená média brání svobodně a kriticky myslet a co se s tím dá dělat.

 

¨http://www.lupa.cz/clanky/facebook-je-ekologicka-katastrofa-lidske-duse-rozhovor-s-ebenem-moglenem/

Hranice totality dnes nejsou tam, kde stojí Rudá armáda, ale tam, kde vládne Facebook. Kde se platí PINy. Kde operátoři a policie mohou neustále sledovat pohyb každého mobilního telefonu. Kde neustále nevědomky hlásíme úřadům, kdo jsme a kde jsme. Tohle je totalita.

 

 

 

Lidstvo míří ke kolapsu v roce 2030, potvrzuje se dávná studie

 

http://www.novinky.cz/zahranicni/264101-lidstvo-miri-ke-kolapsu-v-roce-2030-potvrzuje-se-davna-studie.html

 

Nová studie potvrzuje temnou předpověď nazvanou Limity růstu, kterou před 40 lety vydal Římský klub. Podle ní lidstvo směřuje k hluboké krizi kolem roku 2030. Australský přírodovědec Graham Turner modely vytvořené odborníky v roce 1972 podrobil analýze a tvrdí, že dosavadní vývoj je potvrzuje. Ovšem i jeho tvrzení bude možné ověřit až v příštím desetiletí.

 

Turner tvrdí, že shoda s předpovězenými trajektoriemi vývoje je jednoznačným varováním, že stávající rozvoj lidské civilizace není udržitelný.

 

Nicméně trendy ve zdrojích surovin, produkci potravin, službách, růstu populace, průmyslové výrobě a znečištění nekopírují křivky, které vymodelovali odborníci před více než čtyřiceti lety, dokonale a vykazují i značné odchylky. Je proto otázkou, zda se na konci příštího desetiletí protne nedostatek surovin s katastrofálními důsledky globálního znečišťování a nedostatkem klíčových surovin i potravin pro příliš početnou lidskou populaci.

 

Odchylky od předpovězeného trendu totiž mohou být jen dočasným výkyvem, ale i počátkem zásadního odklonu v souvislosti s těžko odhadnutelným technologickým pokrokem.

 

Navíc kritická fáze směřování k předpovězenému kolapsu v roce 2030 má nastat podle modelových křivek až v příštím desetiletí, kdy se má projevit obrácení dosavadních růstových trajektorií do poklesu ve všech sledovaných veličinách.

Graf srovnávající předpověď z roku 1972 se skutečným vývojem v letech 1970 až 2010.

 

FOTO: MIT

Vládní intervence mnoho neřeší

 

I analýzy, které posloužily pro zprávu Římského klubu, ovšem počítaly s několika alternativními scénáři v závislosti na tom, zda především vlády začnou aktivně zasahovat do vývoje.

 

Mnoho renomovaných ekonomů ovšem přístup autorů zprávy Limity růstu kritizovalo. Kromě vykreslení hrozby kolapsu jim vadila základní myšlenka, že vládní intervence mohou něco vyřešit.

 

Například Henry Wallich z Yale varoval, že zásahy podvazující ekonomický růst v zájmu ochrany životního prostředí mohou být miliardami investovanými do trvalé chudoby.

 

Vládní intervence mnoho neřeší