V rámci dálkového studia na Vyšší odborné škole ve Volyni, v oboru Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce, byla vypracována absolventská práce na téma „Návrh interiéru svépomocného přírodního domu“. Cílem práce je ukázat možnou cestu, jak si vlastními silami a z běžných úspor zařídit kvalitní zdravé bydlení. Je zde představen celkový koncept výstavby nízkonákladového, energeticky úsporného a ekologicky citlivého domku z přírodních materiálů, realizovatelného z velké části svépomocí. Zpracovává koncepci postupné výstavby domu, jednoduchou architektonickou studii základní obytné jednotky a detailní návrh jejího interiéru, včetně cenové kalkulace interiérových prvků.

Zde je uveřejněná zkrácená verze teoretické části, doplněná výběrem části výkresové. Autorem je Ing. arch. Dita Měkotová a Martin Měkota

 

 

ÚVODEM

Žijeme v době, která se vyznačuje stále větší a větší nejistotou. Zatím co nás politici přesvědčují, že jediná jistota do budoucna je svěřit svoje peníze státu, nemáme ani jistotu, zda tyto peníze, až je budeme potřebovat, budou mít ještě nějakou hodnotu. Přitom jistotou, kterou oceníme mnohem dříve než dojde na nějaký důchod, může být vlastní dům s nízkými náklady na provoz, nezávislý na výkyvech cen a dodávek energií, jaké nás zřejmě v budoucnu čekají. Dům, kterému jeho obyvatel rozumí, protože jej spoluvytvářel.

Jak ale začít? Běžná praxe velí začít hypotékou. Je ale moudré začít svoje osvobození od vrtochů ekonomiky půjčkou? Je rozumné nechat si postavit na klíč předražený a příliš veliký dům jen proto, že se to tak běžně dělá?

Nelze se divit, že stále sílí skupina lidí, kteří hledají alternativu ke konvenčnímu způsobu stavění. Alternativu, která jim umožní nezadlužit se hned na začátku. Která jim nenalinkuje termíny kolaudací. Která jim umožní postavit svůj dům s čistým svědomím (vždyť stavebnictví je jedním z oborů, které nejvíce poškozují životní prostředí) a v psychické pohodě. Která jim dovolí prožít radost ze stavby vlastního domu a pocit, že to dokázali vlastníma rukama. Která uzná, že dobrovolná skromnost není něco, za co by se měl člověk stydět, ale naopak správný a zdravý přístup k životu. Která jim dovolí povolit v obrátkách při vydělávání peněz a vložit ušetřenou energii a čas do vlastního života. Která jim dovolí vtisknout svému obydlí ducha. Takovou alternativu hledá i tento projekt.

 

 

 

Dům vytváří domov pro určitou rodinu a je také součástí určité krajiny. Dobrý dům je osobnost, mající svého ducha. Umí stárnout. Je součástí svého okolního prostředí. Nabízí zdravé a inspirativní vnitřní prostředí, kde si člověk odpočine a načerpá energii. Je navržen citlivě a osobitě na konkrétní místo a pro konkrétní lidi. Nelze ho brát jako globalizovanou spotřební věc bez souvislostí.

Nový dům by měl respektovat kontext regionu a měl by být vhodně zasazený do krajiny a stávající sídelní struktury. Měl by využít terén a zeleň na pozemku. Měl by být vhodně orientován vůči světovým stranám. |Nový dům by měl být také ekologicky citlivý. Jeho stavba i provoz by měly být energeticky nenáročné. Měl by umožňovat úsporné hospodaření se zdroji. Měl by napomoci lokální soběstačnosti svých uživatelů. Při jeho stavbě by měly být využity místní stavební materiály z obnovitelných zdrojů, recyklovatelné po dožití. Nový rodinný dům by měl vycházet z tradičního lidského měřítka. Měl by respektovat individuální přístup a vyjít vstříc člověku a potřebám rodiny. Měl by promyšleně a uváženě využít současného stavu techniky.

Svépomocný přírodní dům v této práci si klade cíl navrhnout jednoduchou, levnou a ekologicky citlivou stavbu rodinného domu z přírodních materiálů. Nabízí možnost vlastního, skromného a zdravého bydlení pro lidi s běžnými příjmy, kteří se nechtějí zadlužovat a jsou ochotni podílet se na stavbě svého domu. Svépomocný přírodní dům je soběstačnou obytnou jednotku s nízkonákladovým provozem. Umožňuje růst o další obytné a doplňkové prostory. Přírodní dům se chová jako živý organismus v místním ekosystému: začleňuje se do svého okolního prostředí a reaguje na něj a využívá jeho podmínky.

Interiér svépomocného přírodního domu pokračuje ve filosofii jednoduchých a levných svépomocných systémů z přírodních materiálů, které zaručí vytvoření příjemného a zdravého vnitřního prostředí za rozumnou cenu. Interiér přírodního domu je vitální, stejně tak jako vnitřní prostředí v organismu. Přirozeně dýchá, upravuje vlhkost, temperuje se, je přirozeně osvětlen a přirozeně stárne. Má své srdce a svého ducha.

 

Konečným řešením projektu svépomocného přírodního domu je studie základní obytné jednotky rostoucího slaměného domu. KONCEPCE ROSTOUCÍHO SLAMĚNÉHO DOMU umožňuje postupnou výstavbu domu od stavební buňky po rodinný dům s příslušenstvím, v závislosti na momentálních potřebách uživatele a na jeho finančních a časových možnostech. Tento koncept předkládá dům z místních přírodních materiálů, soběstačnou jednotku s levnou výstavbou a provozem.

Hlavním tématem projektu je lokální soběstačnost. Začíná u použití místních přírodních materiálů (dřevo, kámen, hlína, sláma,...), které se, po dožití stavby, začlení zpět do svého prostředí. Pokračuje přes zajištění energetické soběstačnosti domu (elektrická energie, vytápění a ohřev vody ze slunce a dřeva), která je dána také skromnými požadavky jeho uživatelů. Částečné potravinové soběstačnosti napomáhají doplňkové prostory, kdy skleník (zimní zahrada) poskytuje chráněný prostor pro pěstování rostlin a chladník (sklep) umožňuje skladování potravin. Vzniklý bioodpad se kompostuje na pozemku, včetně odpadu z kompostovacího záchoda. Lokální soběstačnost uzavírá koloběh vody. Projekt počítá s využitím dešťové vody ze střechy jako vody užitkové a vody ze studně na o pozemku jako vody pitné. Voda odpadní se užívá k zavlažování a přes kořenovou čistírnu na pozemku se vrací zpět do krajiny.

Důležitým aspektem stavby je její nízkonákladovost. Model rostoucího slaměného domu je určen především pro skromné, ekologicky smýšlející lidi, kteří se nechtějí zadlužovat a jsou ochotni podílet se na stavbě svého domova. Úspory nákladů při výstavbě vycházejí z minimalizace obytného prostoru a z možnosti jeho postupného rozšiřování, z použití místních materiálů a z jednoduchosti výstavby, do které je možné zapojit laika. Dům je koncipován jako nízkonákladový i co se týče svého provozu. Jeho konstrukce splňuje nízkoenergetický standard. Doplňkové prostory (skleník, chladník) napomáhají vytápění a chlazení domu. Zásobování elektrickou energií a teplou vodou zajišťuje po většinu roku slunce (fotovoltaické panely).

Výstavba domu by měla být realizovatelná ve 2-3 lidech, za pomoci běžných nástrojů. Jednoduchý konstrukční systém umožňuje svépomocné stavění domu pro zkušenější stavebníky, případně asistované stavění pro stavebníky začátečníky. Rozsáhlejší jednoduché práce je možné zorganizovat ve formě dobrovolného workshopu pro zájemce o přírodní stavění. Asistované stavění spočívá v odborné pomoci zkušeného člověka, který organizuje, radí a fyzicky staví spolu se stavebníky. Jedná se o odborné vedení stavebníka ve všech krocích stavby a může probíhat v různých úrovních. Cílem je, aby stavebník zvládl stavbu sám jak po fyzické stránce a stránce řemeslné, tak i po psychické stránce. Aby se vyhnul zásadním chybám, zlepšil svou manuální zručnost, ale hlavně, aby získal osobní vztah k realizovanému dílu. Na stavbě samotné se mohou podílet i ostatní členové rodiny (manželka, děti, prarodiče, …). To může být chápáno jako jeden aspekt soběstačnosti. Všichni získávají reálnou představu o vazbách, jak a z čeho dům vzniká, co představuje práce a jaká je její hodnota. (06)

 


 

POUŽITÉ STAVEBNÍ MATERIÁLY

Rodinný dům i jeho interiér je navržen převážně z místně dostupných přírodních materiálů. Důvody, proč použít místní přírodní materiály, by se daly roztřídit do několika skupin a jsou spolu vzájemně provázané: Ekologické důvody – použitím místních přírodních materiálů minimálně zatížíme naše přírodní prostředí. Ekonomické důvody – jsou levné, protože se nemusejí dovážet z velké dálky. Důvody zdravotní nezávadnosti – tyto materiály jsou člověku přirozené, obklopujíce ho od nepaměti. Neobsahují umělé chemické látky, které by podrývaly lidské zdraví. Důvody estetické – přírodní materiály jsou živé a přirozené, tudíž krásné. Příjemně působí na lidské smysly.

V souhrnu můžeme vypíchnout, že přírodní stavební materiály pocházejí z obnovitelných zdrojů. Při jejich růstu dochází k absorpci CO2. Na jejich zpracování je potřeba velmi nízký vklad energie a nevznikají při něm škodlivé látky, čímž se šetří naše životní prostředí. Po dožití se dají tyto materiály jednoduše recyklovat, příp. kompostovat. V surovém stavu je možné je najít přímo v místě stavby a jeho okolí (kámen, hlína, dřevo,…), tzn. jsou materiálem, který na toto místo patří. Dají se tak získat za minimum prostředků. Jsou to živé, zdravotně nezávadné materiály, schopné pozitivně ovlivňovat pohodu v interiéru (regulují vlhkost, akumulují teplotu, zachycují některé škodliviny, zachovávají koncentraci záporných iontů ve vzduchu,…).

 

 

Přehled materiálů použitých v projektu

ZÁKLADY:  kámen, štěrk, beton, štěrk z pěnoskla

NOSNÁ KONSTRUKCE:  dřevo – fošny, prkna, dřevovláknité desky, nepálená hlína – cihly, ocel – patky, spojovací materiál

OBVOD. KONSTRUKCE: sláma – balíky, tepelně izolační výplň, hlína – omítky

OTVORY:  dřevo - rámy, sklo – izolační dvojsklo

STŘECHA:  dřevo – trámy, fošny, latě, pálená hlína - sedlová střecha s taškovou krytinou, vegetační souvrství - pultová střecha

PŘÍČKY:  nepálená hlína – cihly, malty, omítky, omazávky, dřevo – sloupky, latě, tyčovina, proutěné výplety

PODLAHY:  nepálená hlína – cihly, malta, hliněný povrch, dřevo – prkna, pálená hlína – dlažba z půdovek

NÁBYTEK:  dřevo – prkna, latě, spárovky, dřevovláknité desky, proutěné výplety, ocel – spojovací materiál

DOPLŇ. MATERIÁLY: konopí - tepelná izolace, konopná koudel, textilie, ovčí vlna – textilie, koberec, futony, podsedáky, bavlna – futony, korek - marmoleum, sklo – skleněné lahve, oleje - lněný olej a další,  vosky - včelí vosk, rákos, vápno  a další

* tučně - přírodní materiály, využitelné z místních zdrojů

 


 

NÁVRH ŘEŠENÍ INTERIÉRU

Projekt interiéru svépomocného přírodního domu pokračuje ve filosofii jednoduchých a levných systémů z přírodních materiálů, které napomohou vytvoření příjemného a zdravého vnitřního prostředí. Prostředí, kde si člověk dokáže odpočinout, načerpat sílu i najít inspiraci. Interiér, který má svého genia loci. Domov, který má srdce.

 

ČLENĚNÍ

Základní obytná jednotka, jejíž interiér je zpracován v této práci, je řešena jako minimalizovaný, „startovní“ byt pro mladou rodinu. Do budoucna je počítáno s růstem domu o 1-2 oddělené pokoje, sklep, příp. další potřebné prostory a příslušenství.

Základní obytná jednotka se skládá z hlavního obytného prostoru (kuchyně, jídelna, obývák), oddělitelné klidové části (předsíň, šatna, pracovna, spací kout) a odděleného hygienického zázemí (koupelna s WC). Jako vstupní prostor (zádveří) slouží představěná zimní zahrada. Jako venkovní obytný prostor je myšlena do zahrady otevřená terasa s letní kuchyní a schody na půdu. Místo pro technické zařízení domu (technická místnost) je odděleno od obytných prostor , v tepelně izolované části půdy nad koupelnou. Zbylá uzavřená část půdy nad obytnou jednotkou poskytuje další skladovací plochy. Do zahrady otevřená část půdy nad terasou je vyhrazena jako letní spací kout.

Výtvarně strohá vnější obálka domu je naplněna volně tvarovanými vnitřními prvky, které náznakově připomínají tvary z okolní přírody nebo vnitřní svět těla. Srdcem vnitřního prostoru je organicky modelované a výtvarně pojaté akumulační, instalační a vytápěcí jádro se zabudovaným komínem, sprchovým koutem a výklenkem na dřevo. Kolem něj je na minimalizované obytné ploše uspořádán otevřený obytný prostor, posuvnou stěnou oddělitelná a zástěnami členěná klidová část a příčkami uzavřené hygienické zázemí. Kolem něj také probíhá komunikace mezi těmito prostory.

 

perspektivní půdorys

 

ZDRAVÉ PROSTŘEDÍ

Na vytvoření zdravého vnitřního prostředí, vhodného k aktivnímu životu i k odpočinku, se spolupodílí více činitelů. Hlavní roli hraje výběr místa, na kterém budeme stavět. Vybrané umístění domu by mělo být mimo geopatogenní zóny (např. zlomy s podzemní vodou), mimo plochy s přírodními anomáliemi, které tyto zóny signalizují. Mělo by být také mimo zdroje emisí a hluku, pokud možno na klidném místě s přírodním okolím. Návrh má možnost tyto emise odclonit, ale pouze do určité míry.

Jak již bylo řečeno, výběrem přírodních a dalších nefalšovaných, čistých, inertních stavebních materiálů (např. sklo) pozitivně ovlivníme pohodu v interiéru. Tyto materiály mají příjemnou nebo neutrální vůni a jsou bez rizika vylučování jedovatých látek. Přírodní materiály dokáží přirozeně regulovat vlhkost vzduchu v interiéru. Napomáhají omezení vzniku plísní, bakterií, prachů a alergenů. Jejich vhodným použitím navíc vytvoříme difusně otevřenou konstrukci, tj. konstrukci, která „dýchá“. Na jiné úrovni lze říci, že interiér domu se neuzavírá před exteriérem a že vnitřní a vnější svět spolu mohou komunikovat. Zachovají se tak přirozená radiační pole a my zůstaneme součástí svého okolí i uvnitř svého domu. Použitím vhodných materiálů v obvodových a vnitřních konstrukcích bychom měli docílit také vyvážený poměr mezi tepelnou izolací a akumulací. V projektu je tepelně izolační, slaměná obálka domu doplněna masivní vrstvou vnitřních omítek a akumulačními příčkami z nepálené hlíny.

Pro pocit tepelné pohody je důležitá optimální teplota vzduchu a povrchových stěn v místnosti. V projektu je využíváno přirozeného temperování interiéru, v zimním období je vytápěn sálavým teplem z kamen. Tepelné stabilitě v interiéru napomáhají akumulační stěny.

Dalším aspektem zdravého vnitřního prostředí je dobrá kvalita vzduchu, zajištěná díky jeho přirozené výměně. Obvodová konstrukce v projektu dům dokonale neutěsňuje, není zde potřeba umělého systému větrání. Dům je vhodné přirozeně provětrávat okny, v chladnějších obdobích přes předehřátý prostor zimní zahrady. Jedním z příznivých faktorů vzduchu s přirozeným složením je koncentrace lehkých záporných iontů. Záporné ionty působí pozitivně na dýchací soustavu, omezují respirační potíže astmatiků a alergiků, snižují krevní tlak, stimulují nervovou činnost, zlepšují paměť a optimalizují složení krve. Dle měření je jejich koncentrace v běžných budovách výrazně nižší než ve volné přírodě. Cestou ke zlepšení podmínek iontového mikroklimatu v interiéru je používání především klasických přírodních materiálů, dostatečné přirozené větrání místností, případně vybavení interiérů rostlinami, příznivě ovlivňující ionizaci ovzduší. (03, 25)

Správným návrhem a hlavně minimalizací elektrospotřebičů a elektrorozvodů dosáhneme přijatelného omezení umělých elektromagnetických polí. Tzv. elektrosmog má u citlivějších lidí za důsledek např. nekvalitní spánek. V projektu se počítá se samostatným, tzv. ostrovním systémem pro zajištění elektrické energie, s rozvodem 12V. Při tomto stejnosměrném napětí je elektrosmog zanedbatelný. V návrhu jsou použity pouze nezbytné elektrospotřebiče, které jsou soustředěny v kuchyňské lince, mimo odpočivné zóny.

Denní světlo je další důležitou komoditou ve zdravém interiéru. Všechny vnitřní prostory v projektu jsou osvětleny přirozeným světlem. Světlo proniká dovnitř skrze okenní a dveřní otvory, vyplněné dobře světelně propustným izolačním dvojsklem, které nemění barevné spektrum (problém u některých trojskel s izolačními foliemi). Umělé osvětlení realizované LED diodami využívá odstínu tzv. teplé bílé, která se nejvíce blíží barvám odpovídající přírodním podmínkám. Pro vytvoření „atmosféry“ jsou do interiéru vloženy dva umělecky ztvárněné papírové lustry.

Vysoká kvalita pitné i užitkové vody je velkým bohatstvím zdravého vnitřního prostředí. V projektu je počítáno s minimalizovanými, oddělenými rozvody pro pitnou a užitkovou vodu. Pitná voda se získává z vlastní vrtané studně na zahradě. Na mytí a praní se používá měkká, dešťová voda ze střechy, shromažďovaná v podzemní nádrži.

Prvky v interiéru mají dobře sloužit a zároveň být krásné. Prostor harmonických rozměrů, proporcí a forem, esteticky, ergonomicky a funkčně vybavený, je dobrým základem pro pozitivní vnímání jeho obyvatel.

Zdravé domy působí na smysly komplexně příjemně. Složitý organismus člověka nejlépe funguje v prostředí drobných dynamických změn. Podprahové vnímání vůní, změn chladu a teploty, přirozené osvětlení a čistý vzduch působí přirozeněji než snahy předimenzovaných technologií zajistit co možná konstantní vnitřní prostředí. Nejlepší jsou člověku přirozené přírodní materiály. (02,24)

 



MINIMALIZACE

 

Minimalizovaná plocha obytné jednotky je řešena tak, aby bylo využito maximum prostoru a aby přitom působila volně a vzdušně, bez stísněného pocitu zastavěnosti.

perspektivní pohled z jihu

 

Hlavní obytný prostor, kde rodina společně pobývá přes den, je prosklenými dveřmi a okny propojen se zimní zahradou, s venkovní obytnou terasou a se zahradou. Může se tak, podle teplotních podmínek, rozšiřovat o další nevytápěné a venkovní prostory. Je to otevřený interiér, s pevnými, vysokými, pravoúhlými kusy nábytku při stěnách a s volně pohyblivými, zaoblenými kusy nábytku v prostoru.

perspektivní pohled ze západu

 

Oddělitelné klidové zázemí, jehož úkolem je zajistit vizuálně oddělenou plochu pro jednotlivce, je možné od hlavního obytného prostoru oddělit dvěma vzájemně posuvnými stěnami. Samotné je členěno zástěnami a úložnými prostory na kouty určené pro různé činnosti (předsíň, šatní kout, pracovní kout, spací kout, sklad).

perspektivní pohled z východu

 

Oddělené hygienické zázemí představuje hliněnými příčkami vymezená koupelna spojená se záchodem, umístěná při severní stěně, ve středu dispozice. Spojení záchodu a koupelny zde, ve jménu minimalizace, zajišťuje větší prostorový komfort. Dispozice tak umožňuje společný provoz koupelny a záchodu v rámci rodiny. Hliněná příčka s vloženými průsvity z různobarevných lahví, světlík nad dveřmi a kulaté zrcadlo poblíž okna druhotně prosvětluje a oživuje malý uzavřený prostor.

perspektivní pohled ze severu


 

 


NÁBYTEK

Většina nábytku je navržená na míru. Nábytkové konstrukce jsou jednoduše vymyšlené tak, aby je bylo možné rychle a svépomocně vyrobit. Výrobním materiálem je především dřevo v různých čistých a cenově dostupných formách: hoblované smrkové latě, DVD desky, výplety z vrbového proutí, lísková tyčovina, spárovka... Jednotlivé konstrukční prvky nábytku jsou spojovány vruty.

 


 

TECHNICKÉ VYBAVENÍ

Dům není připojen na veřejnou distribuční síť elektrické energie. Zásobování elektřinou je zajištěno ostrovním systémem a využívá solární energie. Energie je získávána fotovoltaickými panely umístěnými na jižní straně střechy. V technické místnosti je napětí dané panely převedeno regulátorem na nabíjecí napětí akumulátorů. Z nich je pak přímo vyvedeno 12V napájení osvětlení domu a okruh zásuvek pro 12V spotřebiče (nabíječka na mobil, notebook, upravená akumulátorová vrtačka, přenosná svítidla, …). Dále je napětí z baterií pomocí střídače převedeno na síťové napětí. Systém rozvodů za střídačem se neliší od rozvodů v běžných domech. Aby nedocházelo k rušení interiéru elektrosmogem, jsou kabely protaženy slaměnou stěnou do exteriéru a kromě samotných zásuvek jsou vedeny vnější omítkou domu a podlahou v podkroví.

Osvětlení interiéru domu je provedeno pomocí moderních LED svítidel a je kompletně napájeno stejnosměrným napětím 12V. Napájecí napětí lze do LED svítidel přivést přímo z baterií, čímž se eliminují ztráty způsobované převedením napětí na 230V a 50Hz. Vyšší ztráty ve vedení jsou kompenzovány extrémně nízkou spotřebou svítidel. Navíc lze využít dalších výhod 12V rozvodu. Kolem vodičů téměř nevzniká elektromagnetické pole. Je možné použít elektricky jednodušší svítidla tvořená pouze LED diodami a usměrňovačem. To výrazně zvyšuje šance na dlouhou životnost svítidel, neboť neobsahují složitou elektroniku. 12V je bezpečné napětí. To oproti běžně používaným svítidlům umožňuje umístit svítidlo např. přímo do sprchového kouta, nad umyvadlo a podobně. V neposlední řadě to pak umožňuje bezpečnou a legální samovýrobu improvizovaných svítidel. Další výhodou použitých LED svítidel je velmi nízká produkce odpadního tepla, která umožňuje zapracovat svítidla přímo do hořlavých materiálů (např. dřeva) bez rizika požáru. Při návrhu osvětlení bylo třeba přizpůsobit se odlišnému charakteru osvětlení oproti běžným způsobům. Na místo snahy osvítit celý prostor místnosti jediným, nebo několika málo svítidly (doposud běžná praxe), je zde snaha osvítit jednotlivá místa interiéru: pracovní plochy, místa vyhrazená ke čtení, umyvadlo apod. K osvětlení komunikačních prostor slouží odraz rozptýleného světla bodového LED svítidla od stěn. Celková spotřeba celého rozsvíceného domu odpovídá přibližně spotřebě jedné 50W žárovky. Výkon jednotlivých svítidel jsou 2W, při maximálním nabití akumulátorů i více.

Vytápění. Dům je navržen tak, aby v letních a přechodových obdobích udržoval tepelnou pohodu jen za pomoci slunce a systému přirozeného větrání. Jeho konstrukce splňuje nízkoenergetický standard. Základní půdorys tvoří kompaktní jednotku s tepelně izolační obálkou (obvodové stěny, podlaha a strop ze slaměných balíků) a vnitřním akumulačním jádrem (příčky a vnitřní omítky z nepálené hlíny, podlaha z půdovek). Prosklené otvory jsou vhodně orientovány vůči světovým stranám (malá okna na sever, velká okna se stíněním na jih a na západ), tak aby tepelné solární zisky byly na jaře, na podzim a v zimě co největší. Dům je z jihu doplněn o prostor zimní zahrady (skleník), který napomáhá vyhřívání domu. V létě je interiér možno příčně provětrávat otevřenými okny. Ve slunečných dnech na jaře a na podzim je vnitřní prostor vyhříván především sluncem ohřátým vzduchem ze zimní zahrady. V zimním období je celý interiér vytápěn sálavým teplem ze sporákových kamen na dřevo. Sporáková kamna s teplovodním výměníkem jsou kamna určená pro vaření, pečení, vytápění a ohřev teplé vody. Vytápění sálavým zdrojem je považováno za zdravější oproti topným systémům ohřívajícím vzduch. Je to dáno tím, že se napřed ohřívají povrchy na které dopadá tepelné záření a teprve od nich vzduch v místnosti. Při srovnatelném tepelném komfortu je pak vzduch, který lidé v domě vdechují, chladnější. Distribuce tepla není závislá na pohybu vzduchu v místnosti. Slabší proudění vzduchu pak má za následek menší prašnost.

Teplá užitková voda je uložena v zásobníku v technické místnosti. Pozice zásobníku přímo nad kamny umožňuje použití samotížného oběhu teplonosné kapaliny. Rychlost oběhu je přirozeně regulována rozdílem teplot v obou výměnících. Aby nedocházelo k přehřívání vody v zásobníku, je vracející se voda dochlazována v potrubí uloženém uvnitř hliněné příčky. Příčka tak akumuluje teplo a zároveň vytápí koupelnu. V období mimo topnou sezónu je TUV ohřívána elektricky sérií fotovoltaických panelů umístěných na jižní straně střechy. El. energie je přiváděna přímo na topnou spirálu boileru, takže nedochází ke ztrátám vznikajícím akumulací a převodem na síťové napětí. Oproti termickým kolektorům mají fotovoltaické panely podstatně nižší účinnost a panely tak zaberou větší část střechy. Naproti tomu však nedochází k přehřívání vody v letních měsících. Po dosažení nastavené teploty lze panely automaticky přepojit a dobíjet jimi akumulátory el. ostrovního systému. To se hodí především v zimě, kdy je voda ohřátá pomocí kamen. Fotovoltaické panely pak mohou být přepojeny na el. ostrovní systém a kompenzovat tak nedostatek slunečního záření v tomto období. Elektricky je pak zajištěno pouze temperování vody v boileru v případě delší nepřítomnosti obyvatel domu.

 


 

ZÁVĚREM

Dnes populární a evropskými státy podporovaná tendence v architektuře, pasivní domy, hlásá šetrnost k životnímu prostředí skrze energetickou úspornost budov. Pasivní domy jsou založeny na principu dobře zaizolované krabičky, jejíž vnitřní prostředí je odstřiženo od vnějších vlivů. Jsou to domy maximálně utěsněné, realizované převážně z umělých stavebních materiálů, vybavené mnoha technologiemi a spotřebiči, závislé na umělé ventilaci a stálé dodávce elektrické energie. Umělé materiály a přítomnost řady technologií a spotřebičů s mnoha rozvody vytváří nepřirozené a často nezdravé vnitřní prostředí. Závislost na dodávce elektrické energie činí tyto domy zranitelnými.

Tento projekt se přiklání k biologicky přívětivému způsobu tradičního venkovského stavění, filozofii celostní architektury a využívá poznatků stavební biologie (nauka o celostních vztazích mezi člověkem, jeho obydlím a okolím). Vytváří se zde dům, který je součástí přírodního prostředí, do kterého je zasazen. Je otevřen energii, co k nám přirozeně proudí ze Slunce, ze Země, od Přírody. Postavený z přírodních materiálů funguje dům podobně jako živý organismus, jeho vnitřní prostředí reaguje na vnější podmínky. Dýchá, reguluje vnitřní vlhkost, vytápí se v závislosti na slunci, je přirozeně osvětlen. Dům je také spojen se svými obyvateli, kteří do něj vložili nejen své úspory, ale hlavně svou životní energii s cílem vytvořit svůj domov.

Projekt se vymezuje vůči dnes běžnému způsobu stavění rodinných domů z katalogů, na klíč a na hypotéku. Je alternativou a je také experimentem, navrhujíce pokud možno jednoduchá, ekologická, levná a mnohdy nestandardní řešení. Tato řešení nejsou ve všech případech ověřena vlastní zkušeností a také, v odůvodnitelných případech, nedodržují všechna doporučení norem pro výstavbu, návrh interiéru a tvorbu nábytku. Projekt nabízí nápady a inspiraci pro svépomocnou výrobu, kterých není třeba se doslovně držet. Je tu staviteli ponechán prostor pro improvizaci, vylepšení a vlastní osobitá řešení. Protože jako autorka tohoto projektu patřím k rostoucí skupině lidí, kteří hledají alternativu k dnes v Evropě běžnému konzumnímu způsobu života a bydlení, budu pracovat na tom, aby teorie tohoto projektu byla ověřena praxí.

 

Dita Měkotová, květen 2013

 


 

 

Zajímavé odkazy

01. EYER, David. Stavební biologie, 2013, www.baubiologie.cz

02. CHYBÍK, Josef. Přírodní stavební materiály. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 2009

03. MÁRTON, Jan. Stavby ze slaměných balíků. 1. vydání Liberec: vydáno vlastním nákladem, 2010

04. MINKE, Gernot. MAHLKE, Friedemann. Stavby ze slámy. 1. české vydání Ostrava: Nakladatelství HEL, 2009

05. NAGY, Eugen. Manuál ekologickej výstavby. 2. vydání Olomouc: Vydavatelství Permaskultura (CS), 2007

06. POSPÍŠIL, Jan. Asistované stavění, 2013, http://www.svepomocnastaveni.cz