Proč vznikl portál Naše ekonomika.cz?

V současné době prochází nejen Česká republika, ale téměř celý svět ekonomickou i společenskou krizí. Po několika letech "nápravných opatření", která provádějí naše vlády „shora“, se však tento stav nezlepšuje, ale naopak je ještě horší. Občané svým vládám již nevěří a nespokojenost je cítit všude. Lidé by chtěli změnit své životy k lepšímu, jenže nevědí, jakým směrem se vydat…

Mnoho lidí se spokojí s nadáváním na vládu v hospodách nebo na sociálních sítích, ti bojovnější jsou ochotni jít podpořit demonstraci proti „něčemu“ či „někomu“. Tím ale mnoho nezměníme. Sotva jeden požár uhasíme, objeví se několik dalších.

Hlavním důvodem, proč nejsme a ani nemůžeme být „konečně“ spokojeni, je odevzdání našich životů do rukou jiným, kteří pak o nás rozhodují, třeba i proti našim přáním a představám. A je úplně jedno, jestli o nás budou rozhodovat modří, oranžoví, či jinak barevní.

Změna „shora“ na parlamentní úrovni je jen jednou částí. Zároveň s tím však musí přijít i změna našeho přístupu – změna „zdola“. Musíme začít myslet a hlavně jednat tak, abychom dosáhli zlepšení životů. Jako první na řadě by mělo být znovu-dosažení potravinové soběstačnosti, která byla po roce 1989 naprosto zdevastována.

http://www.naseekonomika.cz/proc-vznikl-portal-nase-ekonomika-cz/

Nebo bych to ještě nazval - nástrahy tržní ekonomiky :)

"Na obou březích Atlantiku se nadělá spousta řečí o vzdělanostní společnosti a přechodu k ekonomice založené na službách s vysokou přidanou hodnotou. Tuto cestu za světlými zítřky s velkým zájmem pozoruji a k pevnějšímu kroku nabízím následující baladu o trenýrkovém království jménem Absurdistán."

http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/jak-v-trenyrkovem-kralovstvi-varili-dph/

http://www.sedmagenerace.cz/download-text/mahatma-gandhi-ekonomicka-lokalizace-a-princip-spravcovstvi

 

Svadéší: podpora lokálního

Gándhí naproti tomu vycházel z hinduistického pohledu na svět. Základním principem vesmíru zde není systém vzájemně výhodných smluv, ale vzájemně poskytovaných darů. Pro život člověka je určující, že se rodí do určitého místního společenství. To mu nabídne síť podpůrných vztahů a institucí, zvyků a hodnot, které mu umožní přežívat a vzkvétat. Lidský svět je propojen se svým přírodním zázemím, které vytvářelo specifika komunity a které jí poskytuje podporu. Komunita a příroda, do níž je vsazena, společně tvoří základ lidské existence. Obě dohromady jsou zahrnuty do pojmu déš. Déše mohou koexistovat a prolínat se v různých měřítkách (déšem je i Indie). Pojem svadéš pak znamená můj déš, moje komunita — lidská i přírodní. A svadéší je způsob, kterým se člověk vztahuje ke svému déši. Vzhledem k tomu, že člověk zůstává hlubokým dlužníkem svého déš, měl by podle Gándhího postoj svádéší zahrnovat úctu a lásku k déši, a to nejen k jeho tradicím a přírodním hodnotám, ale i lidem, kteří v něm žijí. V každodenní ekonomické praxi postoj svadéší znamená například nákup místního zboží, který umožňuje tamním lidem ekonomickou existenci.

 

Ne vlastník, ale správce

Podobně jako Polanyi a jiní ekonomičtí disidenti byl Gándhí skeptický nejen ke kapitalismu, ale i ke komunismu sovětského typu: stát v jeho pojetí má svou roli jako obhájce veřejného zájmu, přílišná závislost na státu však lidské duši neprospívá. Řešení viděl v politické i ekonomické decentralizaci místních komunit. Svarádž či samospráva v jeho pojetí začíná u jednotlivce, který dokáže dobrovolně omezovat své potřeby a bránit svou důstojnost pomocí satjagráhy. Pokračuje na úrovní místní komunity, která by měla mít maximální autonomii, možnost pěstovat vlastní potraviny a produkovat výrobky z místních surovin pro místní potřebu. Tato decentralizovaná produkce bude méně „efektivní“ z hlediska celkového objemu produkce a finančního zisku, zato více „efektivní“ z hlediska zachování osídlení venkova a zaměstnanosti, která je důležitým prostředkem duchovního vývoje člověka. Lokální produkci by měli podporovat uvědomělí spotřebitelé (postoj svadéší) i stát. Ačkoliv se indická vláda k myšlence místního svarádže hlásí obrázkem kolovratu na své vlajce, v praxi dnes kopíruje západní industriální model.

Přesto má Gándhího ekonomický odkaz své pokračovatele. V Indii je to například aktivistka a myslitelka Vandana Shiva, hájící zájmy indických rolníků proti nadnárodním korporacím. Z Gándhího myšlenek zčásti vychází i známá knížka Malé je milé zakladatele ekologické ekonomie E. F. Schumachera (Small is beautiful, 1973, česky 2000). Gándhího koncept správcovství (trusteeship), podle nějž bychom půdu, peníze a další kapitály neměli vnímat jako své privátní vlastnictví, ale jako bohatství, které nám bylo svěřeno do užívání pro dobro svadéše, přímo inspiroval hnutí za komunitní pozemkové spolky (community land trusts) v USA a v Británii. Má blízko i k ideálům družstevního hnutí a hnutí za sociální ekonomiku. A konečně Gándhího kritiku světového ekonomického systému i jeho vize ekonomicky decentralizovaných komunit stále zřetelněji zrcadlí ideje rodícího se anti-globalizačního hnutí.

Zajímavý článek od Pavla, tak třeba to bude inspirace :)


miranaledaAndaluská obec Marinaleda v sevillském regionu (Španělsko) prosperuje díky zemědělskému družstvu spravovaným Colectivo Unidad de los Trabajadores- Bloque Andaluz de Izquierdas od roku 1979. Velká část obyvatel zaměstnává zemědělské družstvo Cooperativa Humar – Marinaleda, které si po letech prosazování založili sami zemědělci. V době tzv. světové krize prosperují.

http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/613-marinal

Přeji hezký den,
reaguji na návrh o dani ze vzduchu. Ať to byl žert, nebo ne, všechno může být jinak! Určitě i daňový systém by nějaké změny zasloužil...! Zpětnou vazbu k návrhu v odkaze níže uvítám.


Daňový, dotační a zákonodárný systém je od toho, aby sloužil celému společenství a předcházel zneužívání a otroctví.
Také se ptáte, co můžeme udělat, aby se svět změnil k lepšímu? Podle mne je zásadní věcí změna našeho myšlení a přechod od sobeckého konkurenčního boje ke spolupráci a sdílení. Věřím, že dříve či později lidstvo pochopí, že nemá jinou možnost. Přesycený trh práce, kde práci lidí zastanou stroje a lidé jsou nakonec bez práce, a pak se jen perou o práci a mzdy, je do očí bijícím příznakem naší nemoci, respektive příznakem našeho patologického myšlení a zcestné životní či politické strategie.
Podělíme-li se o práci a mzdy a začneme-li volně sdílet pracovní příležitosti a produkty naší práce, záhy zjistíme, že není potřeba vykonávat tolik nadbytečné práce z důvodu udržení si konkurenceschopnosti a všichni budeme mít více volného času, bohatství i svobody. Nový systém nám dovolí péči o skutečné osobní, sociální i celosvětové priority, přestaneme nesmyslně plýtvat, ničit naši zemi, ničit naše vztahy a začneme velebit své nejbližší životní prostředí.
Čeká nás budoucnost plná smyslu, radosti a lásky.
Dnes je na nás, abychom prohlédli stávající situaci a poučili se z ní. Poté ji dokážeme začít systematicky měnit k lepšímu a přirozeně se přesuneme do nové doby. Chcete tomuto procesu pomoci? Otevřete se novým možnostem, prociťte stávající stav a odhalte jeho patologii, začněte šířit myšlenky nového krásného světa, spojte se a spolupracujte.
Níže v odkaze na mé stánky naleznete několik textů k zamyšlení.
Pomůžeme-li našim politikům nastavit systémové nástroje tak, aby umožnily snížit konkurenční tlak a daly lidem jistotu práce a mzdy, a tím i možnost aktivně spolupracovat, starat se a pečovat o to, co je v životě skutečně důležité, a tvořit pro blaho společenství, namísto existenciální nejistoty a sobecké honby za penězi, vytvoříme brzy svět, kde se na dnešní patologické strategie budeme dívat jen jako na komickou stránku minulosti.

Přestaňme myslet na podivné zákony jako je daň ze vzduchu či na souboj levice a pravice, koalice a opice. Systémové nástroje mají umožňovat zdravý život, nikoli upevňovat patologické rysy. Pomozte prosadit změnu i vy, více na: www.programESK.webnode.cz

K návrhu konkrétních reforem více zde:

 

-